Je dobře známo, že Francie čelí vážným problémům na nabídkové straně ekonomiky. Týkají se zejména průmyslu, stavebnictví a sektoru služeb, který zaměstnává lidi s nízkým vzděláním. K tomu se přidávají vysoké fiskální deficity (v roce 2014 se jedná o 4,5 % HDP). Zvažovaná vládní politika zaměřená na nabídkovou stranu ekonomiky bude mít v krátkém období negativní dopad na poptávku. Pokud nedojde k její stimulaci, bude tento efekt výrazný. Další vývoj se může vydat třemi základními směry.
Je možné, že vláda skutečně přistoupí k implementaci kroků, které by měly vést ke zlepšení na nabídkové straně. Týkají se zejména snížení korporátních daní a zvýšení flexibility na trhu práce. K tomu může dojít k reformě na straně vládních financí v případě, že by se vláda snažila vyvážit snížené daňové příjmy výdajovými škrty. Krátkodobý dopad těchto kroků by byl negativní. Ekonomika by klesla, protože snížení vládních výdajů by se projevilo okamžitě, zatímco pozitivní efekt reforem by se dostavil až po několika letech. Růst francouzské ekonomiky by se tak v letech 2015 a 2016 pohyboval kolem nuly, nezaměstnanost by rostla a zvýšilo by se politické riziko v zemi.
Druhou možností je, že vláda provede reformy, ale nebude je financovat snížením vládních výdajů. Pak bychom mohli očekávat, že v letech 2015 a 2016 se tempo růstu mírně zvýší. Fiskální deficity by ale vystřelily prudce vzhůru, v roce 2015 by deficit dosáhl asi 5 % HDP a v roce 2016 by byl ještě vyšší. Je tedy otázkou, zda by takové deficity byly přijatelné, a to jak pro trhy, tak pro evropské instituce.
Nakonec je možné, že francouzská vláda žádné reformy implementovat nebude. Tím by se zabránilo růstu rozpočtových deficitů. Francie by pak ale byla odsouzena k tomu, že nikdy nezvýší svůj ekonomický potenciál a dlouhodobý růst. Potenciální růst této ekonomiky přitom nyní dosahuje pouhých 0,8 %. Země by v takovém případě také nebyla schopna zastavit postupný úpadek domácího průmyslu. Francouzská vláda má před sebou velmi složitou volbu.
Vývoj potenciálního růstu francouzské ekonomiky shrnuje graf. Na konci devadesátých let se pohyboval na úrovni 2 %, do roku 2009 ale klesl až na pouhých 0,5 %. Poté došlo k jeho mírnému růstu, který však po roce 2012 zeslábl a potenciál se nyní pohybuje kolem zmíněných 0,8 %:
Zdroj: Natixis