Pokles cen ropy se odrazil na příjmech Iráku. Ty však země mohla využít k financování tamní armády v boji proti Islámskému státu. Irácký dinár je navíc nyní pod tlakem a dolarové rezervy země se propadly již o 20 procent.
Měnová krize v jakékoliv zemi se obvykle neobejde bez strašlivých následků, hrozba krize iráckého dináru však sahá daleko za hranice nejen irácké ekonomiky, ale i světových trhů. Ve hře je totiž takzvaný Islámský stát neboli ISIS.
Bitva proti samozvanému Islámskému státu se ukazuje jako tvrdý oříšek, se kterým se světové mocnosti dosud neúspěšně snaží vypořádat. Měnová krize v Iráku způsobená propadem cen ropy by však mohla vyústit v devalvaci iráckého dináru a potažmo tak již nyní obtížnou bitvu proti Islámskému státu ještě více ztížit. Irák je nyní hned po Saudské Arábii druhým největším producentem ropy v OPEC a země je naprosto závislá na příjmech z černého zlata s ohledem nejen na financování operací na bitevním poli, ale i uklidnění rostoucího neklidu v tamní ekonomice.
Hrozba nedostatku americké měny
Irácké dolarové rezervy se od doby, kdy se před rokem stupňovaly boje v zemi do 23. července tohoto roku, propadly o 20 procent na 59 miliard dolarů. A ztráty stále rostou. Irácká centrální banka v zájmu udržení zavěšeného kurzu dináru utratila jen za prvních 25 dní měsíce srpna již 4,6 miliard dolarů. To odpovídá dennímu odlivu zhruba 184 milionů dolarů. Může tak být jen otázkou času, kdy si vláda již nebude moct dovolit přicházet o rezervy, kurz dináru jednoduše neudrží a měnu devalvuje. Pak je dost pravděpodobné, že by dinár proti dolaru výrazně oslabil, jako to bylo i v případě jiných v poslední době devalvovaných měn na rozvíjejících se trzích.
Světová vlna devalvací
Zvyšují se tak šance, že se Irák připojí k vlně oslabení měn odstartované devalvací čínského renminbi, která v poslední době zaplavila emerging markets. Z pohledu blízkovýchodních měn je momentálně právě u iráckého dináru riziko devalvace jedno z největších, podle výzkumu dubajské banky Emirates NBD zveřejněného v úterý však současný irácký kurzový režim pravděpodobně i tak vydrží. Co se týče ostatních zemí v regionu, centrální banka v Saudské Arábii tento týden oznámila, že je odhodlaná udržet kurzový závazek riyalu k americkému dolaru.
Podle indexu zranitelnosti ukotvení měnového kurzu je irácký dinár osmou nejzranitelnější měnou na světě z pohledu udržitelnosti pevného kurzového režimu.
Islámský stát v iráku
Tržní síly tak v současnosti komplikují veškeré snahy iráckého premiéra získat zpět území od Islámského státu. Vojenské úspěchy irácké vlády proti ISIS jsou jen postupné, komplikují je nejen ceny ropy, ale také obtížnost získání podpory převážně sunitských komunit v částech země zpustošených útoky extremistů. USA a jejich spojenci poslali Kurdům do severního Iráku zbraně a vláda prezidenta Obamy plánuje příští rok utratit za vojenskou podporu bojů dalších 700 milionů dolarů. Většina operací je však od roku 2011, kdy Američané stáhli z Iráku své jednotky, financována vládou v Bagdádu přímo z jejího rozpočtu.
Dinár a ropa
Irácká centrální banka momentálně drží kurz dináru k americkému dolaru na 1,166, na toto zavěšení je však kontinuálně vyvíjen tlak, který by mohl snížit irácké devízové rezervy do konce roku 2016 na zhruba 45 miliard dolarů. Kolaps hodnoty iráckého dináru by jen zvýšil náklady na bydlení Iráčanů, kteří již nyní nejsou spokojeni s vládou a protestují nejen proti korupci v jejích řadách, ale i výpadkům energií a nedostatku vody.
Irácká centrální banka doposud odolávala vládním tlakům na tisk peněz. Zájem vlády je jasný – splnit plánovaný deficit ve výši 30 miliard dolarů. Irák již minulý týden oznámil plán na vydání dluhopisů ve výši 6 miliard dolarů. Přestože ceny ropy po pondělním propadu opět oživily, drží se v meziročním srovnání stále velmi nízko. Ani rekordní úroveň irácké ropné produkce tak nestačí k zalepení schodku. Irák v současnosti vyváží skutečně rekordní množství černého zlata, nízké ceny ropy ruku v ruce s náklady na boj proti Islámskému státu však i přesto tlačí tamní rozpočet do 30miliardového deficitu.
Vývoj cen ropy (modře), vývoj irácké ropné produkce podle Bloomberg (růžově).
Irácké ministerstvo financí v současnosti nemá mnoho možností, jak situaci řešit. Vláda se snaží omezovat výdaje a bojovat s korupcí. Další variantou jsou lokální půjčky od státních bank. Anebo by musela vláda v Bagdádu přinutit centrální banku, aby kupovala od ministerstva financí dluhopisy denominované v amerických dolarech. Ačkoliv Irák bude schopen financovat deficit pro letošní rok, nízké ceny ropy a bitva proti Islámskému státu zůstanou pro zemi reálnou výzvou a hrozbou. Nevypadá to, že by se měl ani jeden z těchto problémů v blízké době vyřešit, pokud však na Irák i nadále budou tlačit levná ropa a Islámský stát, může země tvrdě narazit.
Zdroj: BBG