Jestliže hovoříme o konci globalizace, obvykle si představujeme nějaký velký třesk. Například v roce 1914 jí zasadila ránu první světová válka. Může ale globalizace končit bez velkého třesku, pouze za zvuku mírného fňukání? Zdá se, že k něčemu takovému nyní skutečně dochází. Je dobře známo, že světový obchod se v posledních letech prudce propadl. Tento obchod nám přímo o globalizaci mnoho neříká, protože jej částečně vysvětlují cyklické jevy v eurozóně a Číně. Jenže k nim se přidává i rostoucí protekcionismus.
Obavy z rostoucího protekcionismu se poprvé objevily po finanční krizi roku 2008, ale tehdy šlo o obavy předčasné. Po roce 2013 už je ale tendence k většímu protekcionismu jasně patrná a mohou za ně zejména rozvíjející se ekonomiky. Tzv. Global Trade Alert poskytuje informace, které ukazují, že nejvíce škod v této oblasti páchá Rusko, Indie, Indonésie a Brazílie. Na pátém místě pak figurují Spojené státy.
Současný kolaps světového obchodu má své centrum v rozvíjejících se ekonomikách. V roce 2015 rostly dovozy vyspělých zemí o 3,6 %, ale u rozvíjejících se ekonomik byl zaznamenán pokles o 0,9 %. V některých z těchto zemí je pak velmi slabé odhodlání prosazovat volný obchod. Příkladem je Indie či Rusko, které se snaží o substituci některých dovozů kvůli sankcím, které na něj byly uvaleny. Můžeme si přitom vzpomenout, že v padesátých a šedesátých letech se Latinská Amerika snažila o podporu domácího průmyslu protekcionistickými nástroji. Výsledkem byla katastrofa.
Pokud by byl útlum globalizace tažen rozvíjejícími se zeměmi, bylo by to smutné, protože právě tyto země by kvůli němu trpěly nejvíce. Většinou se totiž jedná o malé otevřené ekonomiky, které potřebují silnou globální poptávku. Ta ale kvůli protekcionismu trpí. K tomu se objevují známky problémů v oblasti mobility kapitálu. Může jít pouze o cyklický jev, ale například MMF je stále více tolerantní k omezením toku kapitálu, která se používají jako nástroj ekonomické politiky. K volnému pohybu kapitálu se rozvíjející se země staví stále cyničtěji, což dokazuje třeba vývoj v Číně.
Je možné, že existuje něco jako přílišná globalizace. A možná, že současný vývoj je posunem od této přílišné globalizace k lepšímu stavu. Přesto je těžké zbavit se dojmu, že globalizace čelí dlouhodobé hrozbě. Jestliže je něco horšího, než přílišná globalizace, pak je to globalizace nedostatečná.
Autorem je David Lubin, hlavní ekonom pro rozvíjející se trhy.
Zdroj: , FTAlphaville