Rusko zastaví svá vojska na Ukrajině jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy, řekl podle Kremlu ruský prezident Vladimir Putin při svém telefonátu tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi. Ten zase podle vyjádření Ankary Putina vyzval k okamžitému vyhlášení klidu zbraní, otevření humanitárních koridorů a podepsání mírové dohody s Kyjevem. Ze strany Putina nebo v ruských médiích se pak objevila ničím nepodložená tvrzení, že Ukrajina vyvíjí v areálu bývalé jaderné elektrárny Černobyl jaderné zbraně a že na ukrajinském územé jsou s podporou Spojených států vyvíjeny biologické zbraně. Shrnujeme nedělní vývoj kolem Ukrajiny, který také sledujeme online.
Putin: Útočit přestaneme jen po složení zbraní a splnění požadavků
Turecko již dříve označilo ruskou invazi na Ukrajinu za nepřijatelnou a nabídlo se jako prostředník při případných jednáních o míru. Zatím však na Moskvu neuvalilo žádné sankce. Erdogan dnes podle vyjádření své kanceláře znovu vyzval Putina, aby společně připravili cestu k míru. Podle tureckých médií trval telefonát asi hodinu. Putin na Erdoganovy výzvy odvětil, že zastaví svá vojska jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy. Znovu rovněž zopakoval své tvrzení z posledních dní, že "speciální vojenská operace", jak Kreml útoku na Ukrajinu říká, jde podle předem stanoveného plánu a harmonogramu.
Vše na Patria.cz k útoku na Ukrajinu a dopadu na finanční trhy:
Turecko již dříve prohlásilo, že by bylo naivní se domnívat, že přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem přinesou výsledky, zatímco stále pokračují boje. Turecký ministr obrany Hulusi Akar řekl, že je naléhavě potřeba klid zbraní, aby mohla Ankara evakuovat svoje občany z Ukrajiny.
Erdogan, který v minulosti nazval Putina přítelem, je teprve třetím lídrem některé ze zemí NATO, který s ruským prezidentem hovořil od vypuknutí invaze. Putin telefonoval s německým kancléřem Olafem Scholzem a několikrát i s francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. Osobně se kromě toho setkal s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.
Ankara již dříve uvedla, že by chtěla na konci příštího týdne uspořádat setkání šéfů diplomacie Ruska a Ukrajiny na jihu Turecka. Obě strany nabídku přijaly, není však jasné, zda se nakonec zúčastní, poznamenává agentura Reuters.
Bennett: Izrael chce pomoci, ale šance nejsou velké
Izrael se bude podle premiéra Naftaliho Bennetta i nadále snažit pomoci při řešení rusko-ukrajinské krize, šance na úspěch ale podle něj nejsou velké. Bennett v uplynulých hodinách jednal jak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, tak s jeho ukrajinským protějškem. S Volodymyrem Zelenským hovořil Bennett po telefonu dnes již potřetí za dva dny, informoval mluvčí izraelského premiéra. Žádné další podrobnosti o telefonátu ale nezveřejnil.
Bennett se dosud nepřipojil k mezinárodnímu odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Premiér zdůrazňuje silné vazby, jaké spojují Izrael s Moskvou i Kyjevem. Kvůli této blízkosti k oběma válčícím stranám se Izrael nabídl jako prostředník, což podpořili ukrajinští představitelé, připomněla AFP.
V sobotu Bennett uskutečnil překvapivou návštěvu Moskvy, kde o válce na Ukrajině diskutoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruské metropole dorazil jako vůbec první zahraniční vůdce od ruské invaze na Ukrajinu. Po tříhodinovém jednání s Putinem hovořil po telefonu právě se Zelenským a následně odcestoval do Berlína na schůzku s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Ještě před setkáním s ruským prezidentem Bennett svou misi konzultoval se Spojenými státy, Německem a Francií, což potvrdil i Elysejský palác. Bennetta doprovázel ministr pro výstavbu Zeev Elkin, který hovoří rusky a který je původem z Ukrajiny.
Michel: Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku
Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku, řekl dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Toto opatření opakovaně požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mluvčí ruského ministerstva obrany varoval, že jakoukoliv zemi, která ukrajinským vzdušným silám poskytne svá letiště, může Moskva považovat za účastníka konfliktu.
Západní lídři zavedení bezletové zóny, která podle Zelenského může zabránit dalšímu zabíjení ukrajinského obyvatelstva, odmítají ze strachu z širšího konfliktu v Evropě. Zelenskyj proto žádal, aby mu západní země poskytly alespoň stíhačky.
Zapojení bojových letounů do operací nad Ukrajinou by za současných podmínek znamenalo, že se "NATO zapojilo do války, a tudíž riskujeme třetí světovou válkou," uvedl Michel v rozhovoru se stanicí France Inter. Zároveň odmítl, že by sankce zavedené aliancí a EU proti Rusku znamenaly vyhlášení války. Mají podle něj "vyvinout tlak a poškodit (ruský) režim," nikoliv tamní obyvatelstvo.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov na uvedl, že se ruským silám na Ukrajině podařilo zneškodnit téměř všechny ukrajinské bojeschopné letouny. Toto tvrzení nelze nezávisle ověřit.
"Zároveň zcela jistě víme, že ukrajinská letadla dříve letěla do Rumunska a dalších sousedních zemí," řekl Konašenkov. Pokud třetí země poskytnou svá letiště ukrajinských letounům, "jejich následné použití proti ruským ozbrojeným silám může být považováno za zapojení těchto zemí do ozbrojeného konfliktu," citovala mluvčího agentura TASS.
Zarážející tvrzení v ruských médiích: Ukrajina vyvíjí jaderné a s USA také biologické zbraně
Ruská média dnes s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Ukrajina vyvíjí takzvanou špinavou bombu s obsahem radioaktivního plutonia, má ji údajně téměř hotovou. Zdroj k tomu ovšem neposkytl žádný důkaz. Ruské agentury TASS, RIA a Interfax dnes citují "zástupce ruského odpovědného orgánu", který řekl, že Ukrajina v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu vyvíjí jaderné zbraně. Odstavenou elektrárnu nicméně už na začátku invaze obsadily ruské jednotky.
Ukrajinská vláda říká, že nemá v úmyslu znovu vstoupit do jaderného klubu. Atomových zbraní se Ukrajina vzdala v roce 1994 po rozpadu Sovětského svazu, připomíná agentura Reuters. V takzvaném budapešťském memorandu výměnou za to získala garanci bezpečnosti. Krátce před vyhlášením útoku proti Ukrajině Putin v projevu obvinil Kyjev, že využívá sovětského know-how k vývoji vlastních jaderných zbraní a že se to rovná přípravě útoku na Rusko. Svá tvrzení ovšem nepodložil žádnými důkazy, podotýká Reuters.
Z ruského ministerstva obrany pak zazněla tvrzení, že na Ukrajině jsou za podpory USA vyvíjeny biologické zbraně.
USA: Rusové útočí zcela úmyslně na civilisty
Spojené státy mají "velmi důvěryhodné zprávy" o záměrných ruských útocích na civilisty na Ukrajině, oznámil dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. V pořadu stanice CNN uvedl, že Washington tyto zprávy schraňuje, aby mohl podpořit případné vyšetřování možných válečných zločinů. Moskva tvrdí, že na Ukrajině cílí výhradně na vojenské objekty a infrastrukturu.
"Viděli jsme velmi důvěryhodné zprávy o úmyslných útocích na civilisty, což by představovalo válečný zločin. Viděli jsme i důvěryhodné zprávy o použití jistých zbraní," uvedl Blinken, aniž by specifikoval, o jaké zbraně se jednalo.
"Nyní to všechno zaznamenáváme, dáváme dohromady, prohlížíme a zajišťujeme, abychom mohli podpořit jakoukoliv práci příslušných organizací a institucí, až budou vyšetřovat, zda došlo či dochází k válečným zločinům," dodal šéf americké diplomacie.
Americké velvyslanectví na Ukrajině v pátek na twitteru napsalo, že ruský útok na jihoukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu splňoval definici válečného zločinu. Americké ministerstvo zahraničí následně podle CNN všem svým zastupitelským úřadům v Evropě nařídilo, aby prohlášení nesdíleli. Blinken se k příspěvku nevyjádřil.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že za incident z 3. března v Záporožské jaderné elektrárně nesou odpovědnost ukrajinští radikálové, píše agentura Reuters s odkazem na Kreml. Putin dnes hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem.
Macron se Putina zeptal na okolnosti požáru v areálu jaderné elektrárny. "Vladimir Putin informoval o provokaci ukrajinských radikálů v oblasti Záporožské jaderné elektrárny," uvedl Kreml a doplnil, že "úroveň radiace je normální".
Britská rozvědka: Rusko se na Ukrajině zaměřuje na obydlené oblasti
Ruské jednotky se na Ukrajině zaměřují na obydlené oblasti, jejich postup ale zpomaluje silný ukrajinský odpor. Vyplývá to z nové zprávy britské vojenské rozvědky, kterou dnes zveřejnilo tamní ministerstvo obrany.
"Rozsah a síla ukrajinského odporu Rusko neustále překvapuje," uvádí zpráva. Rusko na to "zareagovalo tím, že se na mnoha místech zaměřilo na obydlené oblasti, například Charkově, Černihivu a Mariupolu"," dodává britská vojenská rozvědka. Podle ní tak chce nejspíš zlomit ukrajinskou morálku.
Podobnou taktiku podle Británie Rusové použili i v Čečensku v roce 1999 a v Sýrii v roce 2016, kdy stejně jako nyní oblasti ostřelovali ze země i ze vzduchu. Rusko opakovaně popřelo, že by cílem jeho útoků byly i civilní oblasti. Jak britská rozvědka ve své zprávě dodala, ruský postup rovněž zpomaluje fakt, že se Ukrajinci zaměřili i na zásobovací trasy Rusů.
Britský premiér Boris Johnson mezitím vyzval světové vůdce, aby se připojili k šestibodovému plánu reakce na ruskou invazi na Ukrajině, který Londýn představil. Plán zahrnuje mimo jiné humanitární pomoc Ukrajincům, podporu jejich sebeobrany, ale i maximální ekonomický tlak na Moskvu.
Jak Johnson v sobotu řekl, invaze ruského prezidenta Vladimira Putina musí selhat a musí se na ni pohlížet jako na neúspěšnou. "Nestačí jen vyjadřovat podporu pravidlům vyplývajícím z mezinárodního práva, musíme tento mezinárodní řád bránit proti neustálým pokusům přepisovat jeho pravidla vojenskou silou," uvedl britský premiér ve svém prohlášení.
Johnsona čeká v pondělí jednání s premiéry Kanady a Nizozemska, poté bude v úterý hostit i zástupce Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, tedy zemí, kam míří nejvíce ukrajinských uprchlíků.
Britský vicepremiér a ministr spravedlnosti Dominic Raab řekl, že konflikt na Ukrajině bude trvat měsíce, možná i roky. "Naší misí je spolu se spojenci zajistit, že Putin na Ukrajině selže. Ale bude to trvat nějakou dobu, mluvíme o měsících, ne-li letech, takže musíme prokázat určitou strategickou vytrvalost, protože toto neskončí za několik dní," uvedl Raab.
Vyhrožování Ruska, že by mohlo během invaze na Ukrajině použít jaderné zbraně, označil Raab za "plané řeči a hraní si s ohněm". Putin je podle něj známý šířením dezinformací a propagandou. "Jde o odpoutání pozornosti od skutečných problémů, kterými jsou nelegální invaze, která neprobíhá podle (jejich) plánu," dodal britský vicepremiér.
Z Ukrajiny uteklo přes 1,5 milionu lidí. Objevily se spekulace o exilové vládě
Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na twitteru to dnes oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Pokoření hranice milionu lidí, kteří uprchli do zahraničí před ruskými vojsky, UNHCR oznámil teprve ve čtvrtek.
Ukrajinská armáda se urputně brání invazi ruských vojsk, které se často potýkají s problémy se zásobováním a morálkou, činitelé ve Washingtonu a evropských metropolích nicméně očekávají, že Rusko své neúspěchy z prvních dnů války zřejmě zvrátí. Připravují se proto na možnost, že vznikne ukrajinská exilová vláda v Polsku a konflikt se přesune do fáze dlouhodobých a krvavých povstaleckých bojů, napsal list The Washington Post (WP) s odkazem na vyjádření západních vládních zdrojů a expertů.
Pokud by se USA a další západní země rozhodly podporovat Ukrajince v povstaleckých bojích proti ruské okupační armádě, klíčovou postavou by byl zřejmě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten podle WP již diskutoval s Američany o možnosti přesunout svou vládu z Kyjeva, na nějž se nyní soustředí ruská ofenziva, do Lvova na západě země, který je blíž polským hranicím. Právě v Polsku by se přitom zřejmě mohla usadit ukrajinská exilová vláda.
Zelenskyj ani další ústavní činitelé však v současné chvíli podle svých vyjádření nehodlají opouštět hlavní město a chystají se pokračovat v bojích. "Můžeme jen říct, že se Ukrajina chystá na obranu Kyjeva stejně cílevědomě, jako se Rusko připravuje na útok na Kyjev," řekl WP zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. V ukrajinské metropoli nadále zůstává také řada zákonodárců.
Západní činitelé se nicméně již chystají na scénář, v němž by Kyjev padl a Rusko by okupovalo celou Ukrajinu. Diskutuje se například o tom, že rezoluce Valného shromáždění OSN na podporu Ukrajiny, přijatá tento týden, by mohla sloužit jako základ pro mezinárodní uznání Zelenského exilové vlády poté, co by Rusové v Kyjevě ustavili vlastní loutkový kabinet.
Otázkou zůstává, jak by mohl Západ podporovat povstalecké boje proti okupačním ruským silám, aniž by se dostal do přímého sporu s Moskvou. V očích ruského prezidenta Vladimira Putina by mohla podpora exilové ukrajinské vlády v Polsku představovat útok NATO na Rusko.
Západní činitelé se však shodují v tom, že Ukrajinci zřejmě s bojem proti ruské armádě nepřestanou ani v případě, v němž by se Moskvě podařilo ovládnout celou zemi. Rusko "hrubě podcenilo schopnosti ukrajinského odporu," řekl WP nejmenovaný činitel západní rozvědky, podle nějž by se boje mohly protáhnout na měsíce či roky. Základem pro úspěšný vzdor proti silnější okupační síle je podle bývalého činitele americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Jacka Devina to, zda mají obyvatelé země chuť bojovat. Tu Ukrajinci zatím bezpečně prokazují.
Velkou neznámou zatím zůstává to, jaké má Putin na Ukrajině úmysly a jaký stav bude schopen přijmout za konečný. Často se zmiňuje možnost, že by se "spokojil" s částí země na východ od Dněpru, kterou by buď přičlenil k Rusku, nebo by uznal její nezávislost, jako to udělal v Luhanské a Donbaské oblasti. Podle Rity Konaevové z Georgetownské univerzity je však velmi nepravděpodobné, že by Moskva dokázala tato území udržet pod kontrolou vzhledem k hněvu tamního obyvatelstva, který způsobila svou invazí a ostřelováním civilních objektů.
"Kreml si může zkusit uplatňovat svou strategii. Ale myslím, že v našich strategických výpočtech vždycky zapomínáme na malou překážku, a tou je vůle lidu. Putin již zapomněl na to, jak být zvolen demokratickou cestou," řekla.
(Zdroj: čtk, ČT, Reuters, Bloomberg, AFP, Washington Post, DPA)