Napadlo to asi každého, kdo se o novou trestní odpovědnost firem v Česku zajímá: firma by se mohla vyhnout trestu za své prohřešky tím, že se jednoduše zruší nebo přemění na novou společnost, a zákon na ni bude krátký. Odpověď zní – tak snadné to nebude.

Trestní odpovědnost firem totiž přechází na všechny jejich právní nástupce. Je-li nástupců víc, přihlédne soud k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy, užitky a jiné výhody spáchaného deliktu, případně k tomu, v jakém rozsahu kterýkoli z nich pokračuje v činnosti, v souvislosti s níž byl trestný čin spáchán. Pokud původní společnost při přeměně nezanikne, bude nadále odpovědná vedle právního nástupce. Přeměnou se pro účely nového zákona rozumí sloučení, splynutí nebo rozdělení firmy, převod jmění na společníka, změna právní formy právnické osoby nebo přemístění sídla společnosti do zahraničí.

Nejasné otázky vyřeší až praxe

V této souvislosti mne však napadá následující problém: představme si situaci, kdy firma jako právní nástupce převezme práva a závazky předchozí společnosti, aniž by v danou chvíli ještě bylo zřejmé, že byl spáchán trestný čin a že původní společnost by měla být odpovědná za svou činnost. Jinak řečeno spáchání trestného činu právnickou osobou vyjde najevo až následně, třeba až po několika měsících nebo i po roce. Lze pak trestní stíhání právního nástupce, který třeba jen stěží mohl o spáchání trestného činu vědět, považovat za spravedlivé? Lze tedy vůbec mluvit o možnosti spravedlivě přičítat takový čin nové společnosti? Odpověď na tyto otázky dle mého názoru přinese s největší pravděpodobností až praxe.

V případě, že bylo proti společnosti zahájeno trestní stíhání, musí neprodleně písemně oznámit státnímu zástupci a v řízení před soudem předsedovi senátu, že budou prováděny úkony směřující k jejímu zrušení, zániku nebo k přeměně. Do doby pravomocného skončení řízení však firmu bude možné zrušit či přeměnit pouze za předpokladu, že by důsledky byly nepřiměřené povaze spáchaného deliktu. Například by asi nebylo vhodné bránit zrušení nebo spíše přeměně právnické osoby za situace, kdy firmě hrozí peněžitý trest za méně závažný trestný čin a tato firma poskytne dostatečnou záruku, že bude v případě odsouzení finanční postih zaplacen. V takovém případě trestní odpovědnost korporace, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, přechází na právní nástupce.

Zákon pamatuje i na situaci, kdy firma byla založena na dobu určitou, nebo k naplnění konkrétního účelu. Od okamžiku zahájení trestního stíhání, v případě, že doba, na kterou byla korporace založena, již uplynula, nebo se naplnil její účel, se má za to, že firma byla založena na dobu neurčitou.

To, že je firma takzvaně ve výkonu trestu, bude moci každý zjistit z veřejně přístupného Rejstříku trestů.

Další články seriálu:

Trestní odpovědnost firem: Od ledna po boku ostatních zemí Evropy 
Trestní odpovědnost firem: Argumenty proti vetu Václava Klause
Trestní odpovědnost firem: České společnosti jako pachatelé trestných činů
Trestní odpovědnost firem: Velké změny na obzoru
Trestní odpovědnost firem: Kdy společnost odpovídá za „své“ lidi?