V deváté části seriálu se podíváme na tresty, které mohou soudy uložit jak lidem, tak nově i obchodním společnostem. Sankce se nazývají v obou případech stejně, přesto jsou v jejich ukládání určité rozdíly.
Peněžitý trest může jít do miliard
Asi nejčastěji ukládaným trestem korporacím by měl být trest peněžitý. Jeho smyslem je odnětí peněžních prostředků a následné omezení v běžném životě odsouzené firmy nejen za úmyslný delikt, ale i za čin spáchaný z nedbalosti. Nemělo by se však jednat o omezení, které by bylo pro firmu likvidační.
Stejně jako v trestním zákoníku je i v případě trestní odpovědnosti právnických osob vyměřován tento trest za pomocí systému takzvaných denních sazeb. Oproti sazbám u fyzických osob jsou však denní sazby u firem přiměřeně zvýšeny, a to minimální ze 100 Kč na 1000 Kč a maximální z 50 000 Kč na 2 000 000 Kč. Počet denních sazeb nový zákon neurčuje. Proto je nutné vyjít z trestního zákoníku, který stanoví jejich počet od 20 do 730, a to s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu. Maximální možná výše peněžitého trestu firmy tak může činit téměř 1,5 miliardy korun.
V případě, že korporací, které má být uložen tento druh trestu, je banka nebo zahraniční banka, jejíž pobočka vykonává činnost na území České republiky na základě bankovní licence udělené ČNB nebo na základě principu jednotné licence podle jiného právního předpisu, může soud uložit peněžitý trest až po vyjádření ČNB k možnostem a důsledkům jeho uložení. K tomuto vyjádření soud přihlédne. Obdobné platí i pro pojišťovny, pobočky pojišťovny, zajišťovny, pobočky zajišťovny, penzijní fond, investiční společnosti, investičního fond, obchodníky s cennými papíry, pobočky obchodníka s cennými papíry, spořitelní a úvěrní družstva, centrální depozitáře, instituce elektronických peněz, pobočky zahraniční instituce elektronických peněz, platební instituce, provozovatele vypořádacího systému a organizátora trhu s investičními nástroji.
Propadnutí majetku
Trest propadnutí majetku lze uložit firmě, která spáchala zvlášť závažný zločin, kterým pro sebe nebo pro jiného získala nebo se snažila získat majetkový prospěch. Stejně jako u deliktní odpovědnosti fyzických osob postihuje tento trest celý majetek firmy nebo tu jeho část, kterou soud určí. Za zvlášť závažný zločin považuje trestní zákoník ty úmyslné delikty, za které hrozí uložení sankce odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.
Jako příklad si můžeme uvést trestný čin úvěrového podvodu, kterého se firma dopustí. V případě, že tímto činem bude způsobena škoda „pouze“ 2 miliony korun, to znamená škoda značná, nebude se jednat o zvlášť závažný zločin. O ten totiž půjde až v případě rozsahu škody nad 5 milionů korun. Při ukládání tohoto druhu trestu je navíc nutné, aby soud zvážil i oprávněný zájem poškozeného na náhradě škody.
Pokud se týká možnosti uložení tohoto trestu bankám a dalším institucím, pak platí i v tomto případě uvedené omezení vyjádřením ČNB. Zároveň platí, že trest propadnutí majetku nelze uložit vedle trestu peněžitého a naopak.
Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty
Pro uložení tohoto trestu platí stejná pravidla, která stanovuje trestní zákoník v případě fyzických osob. Smyslem je jednak odejmutí věci, které bylo užito nebo která měla sloužit ke spáchání deliktu, jednak odejmutí prospěchu ze spáchaného trestného činu a zabránění jeho dalšímu páchání. Tento trest je však nutné odlišovat od ochranného opatření zabrání věci a jiné majetkové hodnoty, které má vůči trestu podpůrnou povahu. Ochranné opatření má své uplatnění v případě, že trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nelze vyslovit například proto, že věc, případně jiná majetková hodnota náleží pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit.
Za věci lze označit jak věci movité, tak nemovité, jakož i cenné papíry či peněžní prostředky na účtu, jinou majetkovou hodnotou pak jsou například pohledávky nebo obchodní podíl.
Zákaz činnosti
Tak jako u lidí může být tento trest velmi účinný i v případě korporací. Jeho smyslem je zabránění dalšímu páchání deliktů, k němuž určitá činnost vytváří podmínky. Odlišnost trestního zákoníku od nového zákona o trestní odpovědnost firem je prakticky pouze ve výměře trestu. Jinak řečeno, maximální výše zákazu činnosti je zvýšena z deseti let na dvojnásobek.
I v případě uložení zákazu činnosti bankám a dalším institucím platí uvedené pravidlo o vyjádření ČNB. Zároveň pak z podmínek uložení tohoto trestu, jakož i z ústavního zakotvení práva zakládat politické strany a sdružovat se v nich vyplývá nemožnost uložení tohoto trestu hnutí či politické straně.
Další články seriálu:
Trestní odpovědnost firem: Od ledna po boku ostatních zemí Evropy
Trestní odpovědnost firem: Argumenty proti vetu Václava Klause
Trestní odpovědnost firem: České společnosti jako pachatelé trestných činů
Trestní odpovědnost firem: Velké změny na obzoru
Trestní odpovědnost firem: Kdy společnost odpovídá za „své“ lidi?
Trestní odpovědnost firem: Právní nástupce před postihem neuteče
Trestní odpovědnost firem: Od uveřejnění rozsudku až po „trest smrti“
Trestní odpovědnost firem: Co konkrétně obnáší jednotlivé tresty?