Nový občanský zákoník (NOZ) jinak upraví běžné instituty postoupení pohledávky a převzetí dluhu, který zná už dnešní občanskoprávní kodex. Vedle toho ale NOZ přináší i zcela nové prvky: převzetí majetku a postoupení smlouvy.

Co se změní u postoupení pohledávky

Nejčastějším případem změny v osobě věřitele bývá v praxi postoupení pohledávky, například její prodej někomu, kdo původní smluvní vztah neuzavřel. Nový občanský zákoník převratné změny v úpravě postoupení pohledávky nepřináší, avšak několik drobných rozdílů oproti současné úpravě se i tak najde:

- Nebude se vyžadovat výslovně písemná forma smlouvy o postoupení pohledávky;

- Postupitel (původní věřitel) bude muset postupníkovi (novému věřiteli) sdělit vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí;

- Oproti dnešnímu stavu se obrací princip odpovědnosti postupitele za dobytnost postoupené pohledávky: nově bude za dobytnost postupitel ručit, ledaže se dohodne s postupníkem jinak nebo pokud postupník věděl, že pohledávka je nejistá nebo nedobytná;

- Výslovně se doplňuje možnost postoupení souboru pohledávek, včetně pohledávek budoucích. Tato možnost byla dosud uznávána pouze praxí, nikoli přímo zákonem, a je už v současnosti běžnou součástí například zajištění bankovních úvěrů.

Podobně ani převzetí dluhu nezaznamenává výrazné změny oproti dnešnímu právnímu stavu, byť s významnou výjimkou nešťastně formulované domněnky přechodu dluhu spolu se zástavním právem na věci zapsané ve veřejném seznamu. I zde odpadá výslovný požadavek na písemnou formu smlouvy o převzetí dluhu.

Převzetí majetku – velká neznámá

Asi nejzajímavější novinkou této části NOZ jsou ustanovení o převzetí majetku. Na ochranu věřitelů se stanoví, že kdo převezme od zcizitele (toho, kdo majetek prodá nebo daruje) veškerý majetek nebo jeho poměrně určenou část, ze zákona na něj přechází i závazky, které s takovým majetkem souvisí (přesněji řečeno, nabyvatel se stává solidárním dlužníkem spolu s převodcem). U nabyvatele, který není osobou blízkou, dochází jen k přechodu takových závazků, o nichž musel nabyvatel vědět, a odpovídá se jen do výše hodnoty převzatého majetku. Omezení hodnotou majetku neplatí u nabyvatele majetku, který je osobou blízkou zciziteli.

Zcizitel a nabyvatel nebudou moci účinně vyloučit takový přechod závazků společně s majetkem; nová úprava bude mít například takový dopad, že pokud někdo převede veškerý svůj majetek, současně s majetkem ze zákona přejdou i závazky z úvěrů a půjček, za které majetek pořídil.

Výklad tohoto ustanovení bude velice důležitý pro obchodní praxi, neboť významně omezuje smluvní volnost účastníků smlouvy. Zdá se, že svým zněním by se NOZ měl týkat jen převodů veškerého majetku nebo části, která je určena poměrně, tzn. podílem na veškerém majetku, nikoliv snad jen převodem části majetku.

Nemůže však být pochyb o tom, že například pojem „veškerý majetek“ bude vyložen teprve rozhodnutím soudů. V praxi může být sporné, kdy půjde o převod tolika majetkových hodnot zcizitele, že bude nutno hovořit o zcizení veškerého majetku. Zejména u tzv. asset dealů, tzn. v případech akvizice majetku, kde prodávaný majetek bude pokrývat prakticky celou podnikatelskou činnost prodávajícího, bude na místě ostražitost kupujícího ohledně toho, zda s majetkem nenabude nechtěně i závazky, aniž by přitom uzavíral smlouvu o prodeji podniku (nebo jeho části) – respektive o prodeji obchodního závodu dle nové terminologie. Podobné otázky mohou však vznikat i v soukromých převodech majetku: například při prodeji nemovitosti, která je jediným majetkem prodávajícího.

Postoupení smlouvy

Novým institutem je i postoupení smlouvy. Z hlediska právních poradců se jedná o právní institut téměř toužebně očekávaný; i když se záměna smluvní strany v praxi už běžně používá na základě nepojmenované dohody o změně závazku. Její aplikace totiž nebyla bez otazníků.

Smlouva, která nebyla zatím splněna, bude moci být jako celek postoupena na jinou osobu, pokud druhá smluvní strana s takovým postoupením souhlasí; souhlas může být přitom udělen již předem. Zvláštním případem, který nový občanský zákoník zavádí, je pak smlouva na řad, kterou lze postoupit rubopisem na smluvní listině způsobem obdobným, jakým se rubopisují směnky, tzn. podpisem převodce na rubu listiny.

Okamžikem postoupení smlouvy se postupitel osvobodí od svých závazků ze smlouvy, ledaže druhá strana odmítne takové osvobození prohlášením, které učiní do 15 dnů ode dne, kdy se dozví o postoupení smlouvy.