Potřebám podnikatelů vyšla částečně vstříc nedávná novela obchodního zákoníku. Při poskytnutí zajištění už díky ní není nutné trvat na podmínkách obvyklých v obchodním styku; v některých případech není vyžadován ani souhlas valné hromady. Novela také do § 196a přidala nový, šestý odstavec, díky němuž může dnes kupující nabýt vlastnické právo, i pokud byl majetek převeden v rozporu s odstavci 1 až 3 zmíněného ustanovení. Samozřejmě jen za předpokladu, že jednal v dobré víře.

Vpravdě přelomový je pak rozsudek Nejvyššího soudu z letošního února. Podle něj není smlouva o převodu automaticky neplatná, pokud hodnota převáděného majetku nebyla v souladu se zákonem stanovena na základě posudku znalce. Rozhodující by mělo být, zda je cena určená ve smlouvě pro společnost méně výhodná než cena v daném místě a čase obvyklá. Jinak řečeno, zda společnost byla dohodnutou cenou zkrácena, nebo nikoli. Nový pohled Nejvyššího soudu je zásadní při posuzování rizik u dříve realizovaných transakcí, upozornil ve svém komentáři Martin Šolc, jeden ze zakládajících partnerů advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.

Regulace ano, ale smysluplnější

Dobrá zpráva: v novém zákonu o obchodních korporacích (ZOK), jenž by měl nabýt účinnosti současně s novým občanským zákoníkem 1. ledna 2014, nic takového jako dnešní § 196a nenajdete. To ale neznamená, že napříště mají být transakce, které jsou dnes v § 196a regulovány, ponechány bez pravidel. Jejich cílem by ale měla být spíš reálná ochrana zájmů společnosti než jen formální plnění určitých kroků, jako je tomu dnes. Zmiňme alespoň některá z nových opatření.

Co se týče úplatného nabývání majetku společnosti od zakladatelů a akcionářů, ZOK obsahuje především úpravu pro případ, že k nabytí dochází ve lhůtě dvou let po vzniku společnosti. Je-li překročen zákonný finanční limit a nelze-li na předmětný převod aplikovat některé zákonné výjimky, bude i pro tyto transakce vyžadován znalecký posudek a schválení valnou hromadou. V tomto směru tedy zákon vychází ze standardu tzv. Druhé směrnice. Porušení nového pravidla sice bude i nadále sankcionováno, ale nikoli v podobě absolutní neplatnosti dotčeného převodu.

Dalším pravidlem, které v některých ohledech nahradí § 196a, je tzv. konflikt zájmů. Bude se vztahovat zejména na obchody mezi členy orgánů nebo prokuristy obchodní korporace (případně osob jim blízkých nebo osob jimi ovlivněných či ovládaných) a korporací samotnou. Zákon u těchto obchodů zavede takzvanou informační povinnost s tím, že daný obchod může nejvyšší orgán korporace či její kontrolní orgán zakázat.

A co věřitelé?

Věřitelé bez ochrany nezůstanou. Zákon totiž zvýší jejich jistotu jinými prostředky, mimo jiné zavedením tzv. testu insolvence. Ten spočívá v zákazu vyplácet jakékoli plnění, pokud by si tím společnost přivodila úpadek, a tedy ohrozila věřitele. Úpadek bude posuzován podle insolvenčního zákona, a to jak z hlediska platební neschopnosti, tak předlužení. Ochrana věřitelů tak bude efektivní, jelikož bude stát se na skutečném stavu majetku společnosti a odpovědnosti jednatelů.