Od roku 2014 by se lidé a společnosti v Česku měli řídit novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Změny se ale nedotknou jen Čechů a českých korporací. Dopad budou mít i na zahraniční společnosti, které vlastní podíly v tuzemských „dcerách“. Včetně osobní odpovědnosti jejich ředitelů.
Advokáti vztah odpovědnosti mezi zahraničními „matkami“ a jejich českými „dcerami“ řeší například tehdy, když zahraniční mateřská společnost narovnává spor a vyžaduje od české dceřiné společnosti poskytnutí plnění, za které dostane protiplnění celá skupina, avšak nikoli nutně česká dceřiná společnost. Typická je i situace, kdy si zahraniční mateřská společnost bere úvěr (nebo jinak získává financování) a vyžaduje od české dceřiné společnosti zajištění jejím majetkem.
Základní pravidla v těchto situacích jsou dnes následující: Ředitelé české dceřiné společnosti jsou zásadně povinni sledovat výhradně zájmy české korporace jakožto izolovaného subjektu, musí jednat s péčí řádného hospodáře a pokud to poruší, odpovídají za škodu. V soudním řízení leží důkazní břemeno na žalovaných ředitelích, nikoliv na žalobci. Pokud jde o uzavírání jednotlivých smluv, pokyny akcionáře nejsou zpravidla pro dceřinou společnost závazné a nezbavují ředitele české společnosti jejich odpovědnosti. Pokud však faktický vliv vede k újmě české společnosti, odpovídá akcionář (respektive ovládající osoba, která vykonávala příslušný vliv) za újmu způsobenou české dceřiné společnosti. Tato újma musí být uhrazena zpravidla do konce účetního období, ve kterém vznikla.
Přesun důkazního břemene
Podstatnou změnou, kterou přinese nová úprava od roku 2014, bude přenesení důkazního břemene ohledně odpovědnosti akcionáře. Bude-li akcionář (mateřská společnost) nebo její ředitel zažalován z titulu újmy způsobené české dceřiné společnosti nebo jejímu společníkovi, bude na žalovaném, aby před soudem prokázal, že za újmu neodpovídá.
Co se týče osobní odpovědnosti ředitele akcionáře, rozdíly mezi dnešní a budoucí právní úpravou jsou spíše formální. Nyní vystupují všichni členové statutárního orgánu akcionáře či jiné ovládající osoby jako ručitelé, dle nového zákona budou odpovídat solidárně s akcionářem - a to jen ty osoby, které se na ovlivnění podílely, nikoliv všichni členové jeho představenstva.
Zákon v dnešní podobě říká, že legálně ovlivnit českou dceřinou společnost (a tím i vyloučit odpovědnost za důsledky takového kroku) zahraniční „matky“ mohou, má to ale pevně dané meze. Ty spočívají v tom, že vyžadovaný úkon může být sice nevýhodný pro českou dceřinou společnost, musí být ale výhodný pro skupinu jako celek. V zákoně o obchodních korporacích tato zásada zůstane u společností podrobených jednotnému řízení, jen k ní bude třeba navíc prokázat, že nevýhody pro českou společnost jsou buď uhrazeny, nebo jsou alespoň vyváženy výhodami plynoucími z příslušnosti české společnosti ke koncernu.
Když chce dnes mateřská společnost legálně ovlivnit českou dceřinou společnost v konkrétní obchodní záležitosti, je navíc třeba, aby formálně uzavřela tzv. ovládací smlouvu, která bude schválena před notářem. V důsledku této smlouvy akcionář mimo jiné musí každoročně hradit účetní ztrátu české dceřiné společnosti. Za necelé dva roky už ovšem ovládací smlouvy přestanou existovat – ZOK je zcela ruší. Právo akcionáře udělovat pokyny české dceřiné společnosti nevýhodné pro takovou společnost v usnadněném právním režimu bude vznikat okamžikem, kdy česká společnost oznámí na svých internetových stránkách (jejichž adresa se bude zapisovat do českého obchodního rejstříku), že tvoří se svým akcionářem koncern a podléhá jednotnému řízení. Z praktického hlediska je však nutno podotknout, že obsah internetových stránek je v českém procesním právu v případě sporu prokazován právě potvrzením notáře.
Do insolvence ne!
Absolutním limitem pro udělování pokynů dceřiné společnosti je a i po roce 2014 zůstane to, že dceřiná společnost se nesmí stát v důsledku pokynu insolventní. Pokyn nebo jiné ovlivnění české dceřiné společnosti, které způsobí její úpadek, budou vždy spojeny s rizikem odpovědnosti akcionáře a jeho ředitelů osobně. Tento princip byl dosud dovozován výkladem, v nové právní úpravě se ale objeví výslovně.
Novinkou v zákonech od roku 2014 bude také nový typ sankce vůči všem ředitelům akcionáře nebo jiné ovlivňující osoby (aniž by se vyžadovalo jejich formální členství v představenstvu akcionáře či jiné ovlivňující osoby), pokud v důsledku ovlivnění došlo k úpadku české dceřiné společnosti. Touto sankcí je nezpůsobilost ředitelů akcionáře být členem statutárního orgánu jakékoliv české korporace po dobu 3 let; tuto nezpůsobilost vysloví insolvenční soud.