Detail akcie ČEZ diskuze

3/ Ve střední Evropě navíc obecně klesají ceny energetických firem, jejichž byznys stojí hlavně na uhlí. Německá RWE a polský Tauron od začátku roku spadly o více než 20 procent, rakouský Verbund o téměř 12 procent, což argumentaci minoritářů poněkud oslabuje. „Pokles cen těchto firem byl způsoben snížením cen emisních povolenek, což se projevuje poklesem cen elektrické energie. ČEZ současně nemá jenom uhlí, ale i jádro a obnovitelné zdroje. V jedenácti stech korunách za akcii je pokles povolenek započítaný,“ tvrdí Grünfeld. Čímž se dostáváme k jednomu z nejpodstatnějších momentů. A sice ceně akcií ve chvíli, kdy bude chtít stát, v souladu s tím, co po začátku ruského útoku na Ukrajinu řekl premiér Petr Fiala, dostat energetickou infrastrukturu plně pod kontrolu. Premiér prohlásil v rozhovoru pro HN, že při vykoupení akcií ČEZ nebude nikdo škodný, ale nikdo také nemůže počítat s tím, že by se šlo vysoko nad tržní cenu. Což je ale podle Grünfelda zásadní problém. „Chtějí dát akcionářům velmi nízkou prémii proti ceně, kterou předtím zmanipulovali. Chtějí hrát na to, aby to vykoupili co nejlevněji a rozpočet ušetřil vyšší desítky miliard korun. Takže začnou dejme tomu s deseti procenty proti stávající ceně na trhu a budou se snažit akcie vykupovat postupně.“ Cena jako ve Francii Jaká cena by tedy podle Grünfelda byla korektní k minoritním akcionářům? Říká, že stát by měl postupovat jako ve Francii při letošním znárodnění EDF. S podobným důvodem, jako je to u českého ČEZ. Jen stoprocentní vlastnictví státu může umožnit stavbu více než jednoho bloku jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. I cena jediného se prakticky vyrovná současné tržní kapitalizaci ČEZ. Ta je nyní necelých 458 miliard korun. Grünfeld připouští, že i ve Francii postupoval stát vůči minoritářům tvrdě. Nakonec jim ale dal prémii 50 procent oproti tržní ceně. A zaplatil za akcie 12 eur. Padesátiprocentní prémie by u ČEZ odpovídala ceně 1300 korun za akcii. „To by ale bylo ještě pořád málo,“ říká Grünfeld. „Nemyslím si však, že by stát byl schopný za tuto cenu všechno vykoupit. Aby se dostal alespoň na 90 procent, musel by nabídnout víc. Dejme tomu 1500 korun.“ Nabízí se samozřejmě námitka, jestli drobní akcionáři nemají příliš velké oči. Ještě v roce 2018 byla cena akcií ČEZ o 40 procent nižší než dnes, takže při výkupu za tržní cenu by šlo stále o velmi slušné zhodnocení jejich investice. „Tak to není. Zaprvé mezi minoritáři je spousta těch, kteří drží akcie třeba 10 nebo 20 let. A hlavně cena akcií je nyní druhotná věc. Jde přece o to, že stát zneužívá svého dominantního postavení, porušuje zákon o obchodních korporacích, a ničí tak kapitálový trh a odrazuje tím zahraniční investory od příchodu do země,“ odpovídá Grünfeld. „Pokud se ale ptáte na mě, tak já nyní na akciích neprodělávám,“ dodává.

To máš z toho poslouchání Johany. takhle se sebemrskat. :)

Taky mi to tak zní, jako nachystáno pro ČEZ bez minorit. Tohle se daňovému poplatníkovi nemůže líbit. Asi se měl někdo jen povozit a pak to skončit v rukách státu, to by bylo v pohodě, stát garantuje státní firmě.

Něco jako "tak to těm hloupým Čechům dovolíme at si to postaví a zaplatí, přednostně musí brát z Německa, no a když nebude tak si od nich vezmem". Až skončí uhlí, udělaj špinavej zdroj z jádra, a kolik zaplatí Němec za povolenky ?

Už si konečně vyberte. Na jedné strané pišete, že výstavba bez garance státu poškodí Čez a akcionáře. A když chtejí cenu garantovat nebo prevést na stát, zase tp poškodí poplatníky. Už sem to psal. To je stejná logika, jako tvrdit, že sociální síť poškozuje ty, co do ní nespadly.

Tak snad radši počkáme na novou Komisi po volbách, ne? :-(

V některých případech je nejlevnější sedět se založenýma rukama a nedělat nic. Protože levicový úředník veškerou dobrou vůli zadupe pod zemský povrch.