Washington (ČTK) - Americký Senát v sobotu schválil stimulační plán na pomoc domácí ekonomice v hodnotě 787 miliard dolarů (17,5 bilionu korun). Plán již v pátek odsouhlasila Sněmovna reprezentantů a nyní jej musí podepsat prezident Barack Obama, aby dostal charakter zákona. Všeobecně se předpokládá, že se tak stane v nejbližších dnech.
Stimulační plán má podle představ prezidenta a jeho administrativy zásadním způsobem pomoci ekonomice vymanit se z hluboké recese. Měl by také vytvořit či zachránit přes 3,5 milionu pracovních míst. Plán kombinuje daňové úlevy pro jednotlivce i podniky s obrovskými vládními výdaji na infrastrukturu nebo zdravotnictví.
Kongres současně s plánem schválil dodatek omezující odměny šéfů bank a dalších podniků, které získaly pomoc v rámci programu stabilizace finančního sektoru. Na ten loni Spojené státy vyčlenily 700 miliard dolarů.
Obama stimulační plán vehementně prosazoval, dokonce prohlásil, že bez něj by americké ekonomice hrozila katastrofa. Republikáni ovšem považují většinu obrovských vládních výdajů za mrhání penězi daňových poplatníků. Nevěří, že stimulační plán bude fungovat, protože prý přináší jen nízké daňové úlevy a mnoho politicky motivovaných projektů a programů. Ve Sněmovně reprezentantů pro plán nehlasoval ani jeden republikán a v Senátu jej podpořili pouze tři republikáni.
Obama v sobotu schválení plánu přivítal a označil ho za "velký mezník v naší cestě k oživení". Přislíbil, že rychle učiní kroky potřebné k tomu, aby se plán začal realizovat. "Brzy svým podpisem změním tuto legislativu v zákon a začneme s okamžitými investicemi potřebnými k tomu, aby se lidé vrátili do práce," prohlásil.
Konečná verze plánu předpokládá, že 36 procent finančních prostředků bude směřovat na daňové úlevy a 64 procent na vládní výdaje a další opatření. Podle Bílého domu zabere zhruba měsíc, než začnou peníze do ekonomiky proudit.
Ekonomové se podle agentury Reuters obávají především toho, že stimulační opatření přicházejí příliš pozdě na to, aby ekonomiku výrazněji podpořila již v letošním roce. "Sestupná tendence v ekonomice je tak prudká, že je těžké posoudit, zda může tento balík opatření zafungovat dostatečně rychle na to, aby přinesl v letošním roce větší změnu," řekl ekonom Nigel Gault ze společnosti IHS Global Insight.
Senát stimulační plán přijal nezbytnými 60 hlasy, 38 hlasů bylo proti. Volba Senátu se protáhla na dlouhé hodiny, protože se čekalo na návrat demokratického senátora Sherroda Browna do Washingtonu z Ohia, kde byl na pohřbu své matky. Jeho hlas byl přesně 60., který byl potřebný, aby návrh prošel. Bílý dům pro senátora poslal vládní letoun.
Spojené státy nyní pracují i na dalších opatřeních, jež by měla zlepšit ekonomickou situaci. Ministr financí Timothy Geithner tento týden oznámil, že vláda využije zbylých 350 miliard dolarů určených ke stabilizaci finančního sektoru tak, aby s jejich pomocí mobilizovala více než bilion dolarů z veřejných a soukromých zdrojů.
Tyto peníze by měly obnovit fungování úvěrového trhu ochromeného nejhlubší poválečnou finanční krizí. V Geithnerově plánu je však podle analytiků stále řada nejasností a slabých míst. Příští středu by měl Obama představit plán, jenž by měl vést ke zmírnění zabavování domů v důsledku nesplácení hypoték. Bílý dům však varoval Američany, aby neměli ohledně tohoto plánu nadměrná očekávání.