Brusel 8. října (zpravodaj ČTK) - Ministři financí států Evropské unie na svém zítřejším zasedání schválí balíček doporučení, kterých se Česká republika v následujících měsících bude muset držet při svém hospodaření. Pokud by vláda doporučení nedodržela, hrozily by ČR v krajním případě sankce. Celé opatření je přitom "trestem" za porušení závazku, že rozpočet v letošním roce neskončí se schodkem vyšším než 3,3 procenta HDP, jež Češi dali v minulosti unii. Podle posledního odhadu ministerstva financí má deficit dosáhnout 3,6 procenta HDP, ale ekonomové čekají až čtyři procenta HDP.
Opatření, které původně navrhla Evropská komise, jsou celkem tři. První z nich českou vládu nabádá, aby schodek veřejných financí v roce 2008 nepřekročil tříprocentní hranici. Ve druhém doporučení unie po Česku chce, aby v příštím roce snížila rozpočtový deficit alespoň o 0,75 procentního bodu. Třetí doporučení se týká takzvaného střednědobého cíle, jehož by ČR měla dosáhnout nejpozději v roce 2012, což znamená, že tehdy by neměl schodek překročit hranici jednoho procenta HDP.
Jednání se za Českou republiku zúčastní ministr financí Miroslav Kalousek a podle zdroje ČTK vysloví souhlas se všemi doporučeními. Nebude to však jedinou součástí jeho vystoupení. Údajně upozorní i na křehkou politickou situaci v Česku a své kolegy ze zemí EU prý upozorní, že česká vláda si je vědoma potřeby dalších reforem. Bez nich by mimo jiné nebylo zřejmě možné, aby ČR mohla přejít v nejbližších letech na euro.
Kdyby Česko přání EU nenaplnilo, hrozily by mu vážné potíže. Kdyby se vláda doporučeními neřídila, Evropská komise by zřejmě vydala nová. Ale kdyby se neplnila ani ta, hrozily by zemi sankce. Mezi ně patří mimo jiné i zastavení přílivu peněz EU do ČR. Žádný takový případ se však v minulosti nestal, přestože například Maďaři se ocitli v daleko větších problémech než Češi.
Rozpočtová nekázeň České republiky ovšem nebude jediným tématem lucemburského zasedání. Ministři financí totiž převezmou "štafetu" po ministrech dopravy, telekomunikací a energetiky, kteří se na posledním jednání zabývali problematikou financování navigačního systému Galileo.
Ministři financí se budou snažit v evropském rozpočtu najít celkem 2,4 miliardy eur, které jsou potřeba k dokončení jednoho z nejambicióznějších projektů v historii EU. Členské státy se již shodly, že projekt budou financovat ze svých zdrojů, protože předchozí zapojení soukromých firem skončilo neúspěchem. Otázkou však zůstává, kde konkrétně finanční prostředky vzít, především v jaké kapitole evropského rozpočtu.
V současnosti existuje hned několik možností. První z nich je financování z přebytků, které vzniknou u zemědělských dotací. Druhou možností je nalezení finančních prostředků v rozpočtové kapitole 1a, kde se v současnosti Galileo nachází a jednou z posledních možností, kterou podporují i Češi, je odebrání části peněz (3,6 procenta) ze všech evropských programů.