Praha (ČTK) - Zatímco ještě před dvaceti lety se obchodní výměna mezi EU a Čínou rovnala téměř nule, nyní je nejlidnatější země světa druhým největším partnerem unie po USA a EU zaujímá v zahraničním obchodě Číny první místo. Vzájemná bilance vyznívá hluboce negativně pro unii, zejména kvůli horším schopnostem, ale i možnostem Evropanů proniknout na čínský trh. Větší otevřenost v hospodářských vztazích tak bude i jedním z témat vrcholné schůzky ČR jako předsednické země EU, Evropské komise a Číny ve středu v Praze.
Současná ekonomická krize se sice odráží též na poklesu čínského vývozu do EU, ovšem zápornou unijní bilanci - loni rekordních 169,6 miliardy eur - to nejspíš příliš neovlivní. A i když se export EU do Číny za poslední čtyři roky zdvojnásobil, stále vyváží evropské země na trh s 1,4 miliardy spotřebitelů méně zboží než například do ani ne osmimilionového Švýcarska. Vloni vyvezla EU do Číny zboží za zhruba 78,4 miliardy eur, opačný směrem šlo zboží za 248 miliard eur.
Na unijním deficitu se podílí i to, že kromě levného čínského zboží se z nejlidnatější země světa dováží do Evropy i zboží řady dalších asijských zemí, které v posledních letech přesunuly svou výrobu do Číny. Nejčastěji dováženým zbožím z Číny je textil, elektronika, průmyslové zboží, ale například i chemické látky či potraviny.
Někteří evropští výrobci poukazují i na to, že čínské firmy údajně porušují pravidla světového obchodu prodejem zboží pod výrobními náklady. Proti levnějším dovozům z Číny se unie brání antidumpingovými cly, jichž bylo letos k 19. březnu v unii vůči čínskému importu platných 49 (týkají se však pouze jednoho procenta čínského dovozu).
Aktivní bilanci má EU s Čínou v obchodě se službami (3,9 miliardy eur v roce 2007) i v přímých zahraničních investicích. Evropské společnosti investovaly v Číně 7,1 miliardy eur a čínské firmy v EU podnikly přímé investice za 0,6 miliardy eur. Pro evropské podniky je ale velmi obtížné proniknout na čínský trh a většinou trvá několik let, než lze očekávat zisk. Výhodné je najít si v zemi čínského zástupce, jenž jim pomůže adaptovat se na místní podmínky. Koncem roku chystá EK v Pekingu otevření střediska, jež má pomáhat malým a středním podnikům z EU.
Obchodní vztahy EU a Číny značně kalí otázka práv duševního vlastnictví. I když Peking před čtyřmi lety uznal tuto záležitost za problém, stále čínské firmy profitují k přebírání technologických a inovačních postupů a z Číny proudí obrovské množství padělaného zboží. Téměř 60 procent padělků zabavených v roce 2007 na unijních hranicích pocházelo z Číny.
První obchodní dohodu podepsal Brusel s Pekingem v roce 1978, tři roky po navázání diplomatických vztahů. Po krvavém potlačení studentských demonstrací v Pekingu v roce 1989 Brusel vztahy s Čínou zmrazil (obnoveny v roce 1992) a zavedl zbrojní embargo, jež stále platí. První summit EU-Čína se konal v dubnu 1998 a dosud poslední se uskutečnil v Pekingu listopadu 2007. Loňský prosincový summit Čína zrušila, neboť v téže době byl v Evropě na návštěvě tibetský dalajlama.
Také Česká republika má s Čínou, která je jejím čtvrtým největším obchodním partnerem po Německu, Slovensku a Polsku, čím dál vyšší schodek v obchodní bilanci. Loni vyvezly české podniky do Číny zboží za téměř 13,2 miliardy korun, zatímco opačným směrem putovaly výrobky za téměř 212,4 miliardy korun. Pasivní bilance ČR tak proti předloňsku narostla zhruba o 28 miliard korun. Nejvíce se na obchodní výměně podílejí strojírenské produkty, které tvoří 70 procent českého exportu a dvě třetiny importu.
Největší čínskou investicí v tuzemsku je závod na výrobu masových konzerv společnosti Shanghai Maling v Hrobčicích na Teplicku. Firma do jeho vybudování loni investovala 430 milionů korun. Za největšího českého investora v Číně je považována finanční skupina PPF, která se od roku 2007 prostřednictvím své dceřiné společnosti Home Credit China zaměřuje na poskytování spotřebitelských úvěrů a retailového bankovnictví.