Česká republika není v situaci, kdy by měla či mohla přesně vymezit časový plán vstupu do eurozóny, shodli se na tom dnes oba viceguvernéři Česká národní banky - Mojmír Hampl i Miroslav Singer.
“V důsledku krize se připravenost ČR na přijetí eura zhoršila,“ uvedl dnes při prezentaci pro konferenci Ministerstva průmyslu a obchodu Miroslav Singer, který se od začátku července stane novým šéfem centrální banky. Podle Singera nedochází k výraznému zlepšení fungování a pružnosti hospodářství, přetrvávají problémy v nastavení institucionálního rámce a zhoršil se vývoj veřejných financí. „Nejsou vytvořeny podmínky pro stanovení cílového data pro přijetí eura,“ shrnul nastupující guvernér.
Eurozóna navíc podle Singera není tím, čím ještě donedávna byla nebo se zdála být. „Přitažlivost eurozóny pro země stojící mimo ni se během krize snížila,“ uvedl současný viceguvernér ČNB a dodal, že politici v posledních letech problémům nepředcházeli, ale jednali pod tlakem a jejich reakce byly podle něho často „nevhodné“. Nákup veřejného dluhu, k němuž se ECB pod nátlakem trhů i politických špiček v květnu zavázala, navíc podle Singera představuje „krok k propojení měnové politiky s politikami fiskálními“.
Způsob řešení problémů během krize naznačuje nutnost zásadních změn v institucích a v rozhodování v eurozóně, nechal se při dnešním vystoupení slyšet Singer. Měnové unii radí „zabezpečit dostatečnou míru fiskální disciplíny a koordinace, přestat omlouvat nedisciplinovanost členů, kteří vědomě nedodržují pravidla, přijmout strukturální reformy, které podnítí dlouhodobou strukturální konvergenci zemí v eurozóně a integrovat dohledy na národní úrovni a posílit jejich nezávislost.“ Pokud nedojde ke změnám, hrozí podle Singera eurozóně dlouhodobá stagnace nebo přinejlepším pomalý růst.
Podobný postoj dnes na diskusním setkání vrcholových manažerů a státních činitelů pořádaném vydavatelstvím Euronews prezentoval i druhý viceguvernér ČNB, Mojmír Hampl: „Česká republika není připravená vzdát se své měnové politiky, euro není připravené stát se dobrou měnou pro Česko.“
Hampl vidí jako neslučitelné, aby eurozóna umožňovala v členských zemích rozpočtovou autonomii a zároveň se snažila o vynucování rozpočtových pravidel. "To je kvadratura kruhu," poznamenal. Jednotná měna podle Hampla nesladila odlišnou strukturu eurozóny, nezajistila hospodářský růst členských států a nevynutila v nich základní ekonomické reformy, což bylo od ní hlavní očekávání. "Stal se opak," podotkl.
Hampl připustil, že mezi pozitiva přijetí eura patří snížení některých transakčních nákladů, z makroekonomických efektů pak přineslo nižší a méně proměnlivou inflaci. Ta ale podle něj nebyla problémem ČR.
Bývalý eurokomisař Vladimír Špidla dnes podle ČTK uvedl, že projekt eurozóny je výrazně spojený s evropskou integrací, která je naplňováním ambicí největších evropských hráčů. Tento projekt bude podle něj hájen, mezi vyspělými zeměmi EU bude prý velká ochota zaplatit za něj vysokou částku.
(Zdroj: ČNB, čtk)