(ČTK) - Řecko učinilo pokrok v boji s finanční krizí a plní podmínky k získání dalších peněz ze záchranného úvěru. Rizika však přetrvávají. Uvedli to dnes zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské unie a Evropské centrální banky (ECB) po ukončení inspekce finanční situace v zemi.
Atény doufají, že další peníze ze slíbeného úvěru obdrží do 13. září, a to devět miliard eur. Na tříletém záchranném úvěru v celkovém objemu až 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč) se Řecko se zástupci MMF a EU dohodlo na přelomu dubna a května. Země však musela slíbit, že se zasadí o snížení výdajů, zvýšení rozpočtových příjmů a o rozsáhlé strukturální reformy. Každého čtvrt roku pak představitelé MMF, EU a ECB kontrolují plnění závazků země. První část z úvěru ve výši 20 miliard eur obdrželo Řecko již v květnu.
"Program je na dobré cestě. Byl to velmi ambiciózní program s mnoha předběžnými kalkulacemi a dobrou zprávou je, že se uskutečňuje podle dohody," uvedl šéf řecké mise MMF Poul Thomsen. Dodal, že je přesvědčen, že Řecko získá příští měsíc druhou tranši pomoci. Nyní by se země podle něj měla zaměřit na reformy, které jí pomohou vrátit se k růstu.
Podle analytiků bude pro Řecko těžké splnit cíl, který počítá v letošním roce se snížením rozpočtového deficitu o 5,5 procentního bodu na 8,1 procenta hrubého domácího produktu. Důvodem jsou nízké příjmy a recese. Thomsen však věří, že tento plán země splní, i když to bude obtížné. Řecko za první pololetí snížilo rozpočtový deficit o téměř polovinu díky drastickému snížení výdajů, které překonalo i nižší příjmy z daní. Černou dírou pro řecké finance zůstávají však i nadále místní samosprávy a nemocnice, na které se musí vláda více zaměřit.
Zástupci Evropské komise dodali, že Řecko má do září připravit strategický posudek svého bankovního sektoru a do konce roku předložit plán liberalizace energetického sektoru. Hlavním úkolem je nyní zajistit stabilitu bankovního sektoru. Řecká banka ATEbank minulý měsíc neprošla zátěžovými testy EU. "Podle našeho pohledu je potřeba restrukturalizovat bankovní sektor," uvedl na tiskové konferenci zástupce Evropské komise Servaas Deroose.
Řecká ekonomika podle MMF a EU letos klesne o čtyři procenta a příští rok o 2,5 procenta. Představitelé země doufají, že recese bude o něco nižší, HDP klesne o tři až 3,5 procenta. Thomsen však nevidí zatím důvod ke změně odhadu. Růst daně z přidané hodnoty ale zvýšil inflaci nad průměr eurozóny, protože firmy kvůli nedostatku konkurence toto zvýšení převážně přesunuly na konečné spotřebitele. MMF tak zřejmě zvýší odhad inflace na 4,75 procenta z původních 1,9 procenta, dodal Thomsen.
Kořeny problémů, s nimiž se Řecko potýká, jsou v nedisciplinovanosti a v systematickém falšování statistik. Nová vláda socialistů, která se dostala k moci loni na podzim, zjistila mnohem horší stav veřejných financí, než uváděla předchozí vláda konzervativců. Výsledkem byla ztráta důvěry trhů a následný prudký růst nákladů na nové úvěry, protože ratingové agentury Řecku prudce snížily hodnocení úvěrové spolehlivosti.