Vláda nestanoví termín vstupu České republiky do eurozóny. Premiér Petr Nečas (ODS) to řekl po dnešním jednání premiérů Česka, Polska a Maďarska. Eurozóna se podle něj výrazně mění z měnové unie na transferovou a dluhovou unii a hlubší integrace není řešením jejích nynějších problémů.
Lídři zemí visegrádské skupiny (V4) dnes také podpořili další využívání jádra jako součásti energetického mixu. "Není správné ustupovat od jaderného programu," uvedl Nečas. Země V4 podle něj také mají společný zájem na silné a efektivní kohezní politice EU, která podpoří konkurenceschopnost unie, ale bude dále především pomáhat méně rozvinutým státům EU.
V souvislosti s plány na přijetí eura Nečas také připomněl, že ČR nyní nesplňuje kritéria pro přijetí eura. I to je podle něj důvod, proč vláda termín vstupu do eurozóny neurčí.
"Otázka přijetí eura v České republice je nyní zcela mimo hru. Česká republika na to není připravena, nejdříve musí zvládnout vlastní veřejné finance, které stále vykazují příliš vysoké deficity," uvedl k tomu hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Navíc podle něj eurozónu čekají hluboké změny a bude mít dost práce i bez přijímání nových členů.
"Z monetární unie se postupně stává také transferová a dluhová unie a nyní je nezbytné vyčkat, kam se eurozóna bude vydávat dál. My obecně podporujeme taková opatření, která vedou k větší fiskální disciplíně a vymahatelnosti pravidel, které se týkají rozpočtové a fiskální disciplíny. Na druhé straně si nemyslíme, že útěk ke stále hlubší a hlubší integraci je řešením stávajících problémů v eurozóně," řekl Nečas. Dodal, že ČR má silný zájem na stabilitě eurozóny, protože do ní směřuje 70 procent jejího exportu.
S Nečasovým stanoviskem k situaci v eurozóně souhlasil maďarský premiér Viktor Orbán. "Maďarská ekonomika není natolik silná, aby byla schopná vstoupit do eurozóny, touto otázkou se ani nezabýváme," řekl. Důležité podle něj je, aby rozhodnutí v eurozóně zohledňovala i zájmy zemí, které stojí mimo ní. "Nebudeme záviset na těch, kteří bez ohledu na nás změnili příslušná pravidla vstupu. A jsme proti tomu, aby se EU dělila na země eurozóny a země unie. Mezi těmito zeměmi musí být propojení," řekl Orbán.
Polský premiér Donald Tusk zdůraznil, že polská vláda má jednoznačný zájem o vstup do eurozóny, ve chvíli kdy splní přístupová kritéria. Přál by si prý integrovanou Evropu, která podléhá stejným pravidlům. "Evropa by měla vyžadovat plnění stejných kritérii všemi členy. Rádi bychom, aby se plnění kritérií týkalo všech - velkých, slabších, menších. Všichni musí plnit maastrichtská kritéria tak, aby eurozóna byla tak atraktivní jak v okamžiku jejího vzniku," řekl.
Nečas v lednu uvedl, že si ČR je vědoma svého závazku k euru. Už tehdy ale hovořil o tom, že společnou evropskou měnu přijme ČR až ve chvíli, kdy splní maastrichtská kriteria, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny. ČR se také už dříve rozhodla, že se jako země stojící mimo eurozónu nezapojí do záchranného programu na podporu krachujících členů měnové unie. Prezident Václav Klaus minulý týden po setkání prezidentů visegrádské skupiny (V4) prohlásil, že větší integrace členských zemí EU není východiskem z dluhové krize, ale naopak příčinou dnešních problémů unie.