Rozumná konkurenční doložka je jednoduchým způsobem ochrany podnikání před škodlivými zásahy smluvního partnera. Jejím účelem je zabezpečit, aby strana, která svého smluvního partnera zasvětí do svého podnikání, nebyla následně jednáním druhé strany poškozena. Konkurenční doložka může souviset zejména s ochranou obchodního tajemství, zneužíváním účasti v hospodářské soutěži nebo s ochranou vlastnických práv.
Obchodní zákoník zákaz konkurence výslovně zmiňuje ve vztahu ke členům orgánů obchodních společností, pro něž stanoví základní rozsah, který lze smluvně pouze zpřísnit. Zákaz konkurence zná obchodní zákoník také ve smlouvách o prodeji a nájmu podniku a obchodním zastoupení. To ale neznamená, že při uzavírání jiných smluv není možné konkurenční doložku využít. Ústavní soud totiž správně shledal, že i tam, kde zákon konkurenční doložku výslovně neupravuje, je možné ji v obchodněprávních vztazích sjednat.
Paralelně také existuje úprava zákazu konkurence v zákoníku práce. Ta se aplikuje v pracovněprávních vztazích, například při uzavírání manažerských smluv v režimu zákoníku práce.V tomto příspěvku se jí ale zabývat nebudu.
Neomezená doložka? Vyloučeno
Při formulování konkurenční doložky je na místě zdrženlivost a pečlivé zvážení okolností, za kterých se doložka sjednává. Podnikatelé ve snaze se co nejvíc ochránit často usilují o co nejširší formulaci konkurenční doložky včetně citelné smluvní pokuty za jakékoli její porušení.
Tato snaha se ale může vymstít. Příliš široce a nejasně formulovanou konkurenční doložku totiž může soud shledat neplatnou. I když zákon nevyjmenovává povinné náležitosti doložky (kromě smluv o obchodním zastoupení, což je důsledek implementace směrnice Evropské unie), neznamená to, že strany nejsou nijak limitovány. Platně uzavřená konkurenční doložka nesmí toho, kdo se zavazuje zdržet konkurenční činnosti, nepřiměřeně omezovat v právu na výdělečnou činnost a musí být dostatečně určitá.
Velký důraz klade judikatura Nejvyššího soudu právě na přiměřenost, která by měla být základním vodítkem při přípravě doložky. Z judikatury také plyne, že mezi základní náležitosti konkurenční doložky patří určení doby zákazu konkurence, stanovení území a činností, na které se zákaz vztahuje a náležité protiplnění. Omezení tedy musí mít zřetelně vymezené hranice a v žádném případě nesmí fakticky znemožňovat zavázanému, aby po ukončení vztahu vykonával jakoukoli činnost ve svém oboru.
Protiplnění nesmí být symbolické
V jednotlivých případech zaleží na konkrétním slovním vyjádření. Například výraz „obdobné činnosti“ v souvislosti s formulací konkurenční doložky soud považoval za široký a neurčitý. Rovněž je třeba mít na paměti výši protiplnění, které platí podnikatel, v jehož zájmu se druhá strana omezuje v konkurenční činnosti. Protiplnění nemůže být pouze symbolické. Při sjednávání konkurenční doložky je tudíž nutné myslet na to, že doložka s sebou přináší jisté náklady.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu na téma konkurenční doložky se v poslední letech objevilo několik. Judikaturu Nejvyššího soudu lze v tomto směru - s výhradami k některým konkrétním rozhodnutím - přivítat. Vzhledem k rozmanitosti situací, ve kterých se konkurenční doložky vyskytují, bude zajímavé sledovat i budoucí rozhodnutí v této věci.