Aktualizováno Jeden z průkopníků fotografické techniky po 132 letech existence požádal ve Spojených státech o ochranu před věřiteli. Firma již delší dobu bojuje s nedostatkem financí na svůj provoz. Propadá se jí totiž prodej, protože zaostala za konkurencí při přechodu na digitální technologie. Bankrot se netýká dceřiných firem Kodaku mimo Spojené státy. Na konci září celkový majetek skupiny činil 5,1 miliardy USD a její závazky 6,75 miliardy USD. Kodak měl na konci 3Q11 v hotovosti pouhých 862 milionů USD.
Společnost plánuje v rámci ochrany před věřiteli pokračovat v činnosti a dokončit dlouho plánovanou restrukturalizaci, v rámci které se chce stát prodejcem spotřebních produktů, jako fotoaparátů a tiskáren. Zajistila si na svůj provoz úvěr 950 milionů USD od . Mezi největší nezajištěné věřitele společnosti Kodak patří The Bank of New York Mellon držící obligace za 668 mil. USD. Dále potom Sony Studios s pohledávkou ve výši 16,7 mil. USD a , které Kodak dluží 2,8 mil. USD.
„Představenstvo a celé nejvyšší vedení jednomyslně věří, že je to nutný krok a správná věc pro budoucnost Kodaku," uvedl v prohlášení předseda představenstva a generální ředitel firmy Antonio Perez. Dodal, že ochrana před věřiteli má umožnit firmě pokračovat v práci s cílem maximalizovat hodnotu jejího technologického majetku, jako jsou patenty na digitální snímky, které se v rámci licence využívají v mobilních a dalších zařízeních, a technologie tisku.
Perez se v uplynulých letech snažil přetransformovat firmu a nasměrovat ji na spotřební elektroniku a tiskárny. Nepodařilo se mu však obnovit ziskovost a zastavit odliv peněz a firma nebyla schopná plnit závazky plynoucí z penzijního pojištění a dalších výhod pro současné i bývalé zaměstnance. Kodak byl ve ztrátách od roku 2007.
Kodak kdysi dominoval fotografickému průmyslu a jeho film byl i předmětem populární písně Paula Simona. Nedokázal však rychle přijmout modernější technologie, jako je digitální aparát. Ironií je, že tento výrobek sám vymyslel. Sám šéf společnosti v srpnu loňského roku v jednom z rozhovorů přiznal, že Kodak přišel s přechodem do „digitálního věku“ s pětiletým zpožděním.
„Tato společnost se zasekla v čase. Jejich historie jim byla tak drahá – to století, v němž vyprodukovali tolik skvělých věcí a vydělali spoustu peněz. A teď se jim historie stala přítěží a závazkem,“ okomentoval osud společnosti Robert Burley, profesor Ryerson University v Torontu.
Kodak byl v roce 1888 první firmou, která uvedla na trh fotoaparát určený pro masový trh, a od té doby se název Kodak, doplněný typickou žlutou barvou, stal jedním ze symbolů fotografického průmyslu. V dobách své největší slávy byla 131 let stará společnost ikonou amerického průmyslu, ale s příchodem digitálních přístrojů a později i kamer firma začala ztrácet náskok a nakonec se dostala do velkých potíží. Dnes požádala o ochranu před věřiteli. Již v roce 1975 se přitom zrodil v dílnách Kodaku první předchůdce dnešních digitálních fotoaparátů.
Nástup digitální fotografie otřásl pozicí i řady dalších tradičních výrobců analogových filmů a fotoaparátů. Většina z nich prošla bolestivou restrukturalizací, například Konica se sloučila s konkurenční Minoltou, nová společnost pak v roce 2006 oznámila svůj odchod z fotografické oblasti a nyní se soustřeďuje na výrobu tiskáren či zdravotnických zařízení. Známý výrobce instantních fotoaparátů Polaroid dokonce prošel v roce 2001 bankrotem. Firma Agfa, další tradiční výrobce, prodala v roce 2004 svoji divizi fotografických filmů a zaměřila se hlavně na zobrazovací technologie pro průmysl a zdravotnictví. Prodaná divize pod názvem AgfaPhoto se dostala po roce do konkurzu, nyní existuje společnost AgfaPhoto Holding, která poskytuje licenci na užívání slavného jména různým firmám pro jejich fotografické výrobky.
(Zdroj: AP, ČTK, Bloomberg)