Vitásková (ERÚ) podezírá energetiky, že zdražují elektřinu umělým navyšováním cen distribuce, chystá prověrky

Energetické distribuční společnosti, jejichž ceny tvoří velkou část koncové ceny elektřiny, a proto podléhají regulaci, nakupují nekontrolovaně služby od spřízněných firem ze stejné skupiny, a tyto náklady následně promítají do svých cen. Upozornila na to šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková v dnešních Hospodářských novinách s tím, že její úřad nemá jistotu, že tyto subdodávky nejsou předražené.

„Začínáme to důsledně kontrolovat,“ uvedla Vitásková pro HN s tím, že v neprůhledných zakázkách mezi spřízněnými firmami na trhu plynu a elektřiny se ročně v ČR protočí až 14 miliard korun. Případné předražování subdodávek by se citelně projevilo i na cenách účtovaných koncovým spotřebitelům. Platba za distribuci podle rozboru deníku totiž tvoří více než 40 procent celkové ceny elektřiny.

V sousedních zemích je přitom podíl nákladů na distribuci na celkové faktuře za elektřinu výrazně nižší. Podle průzkumu poradenské společnosti ENA pracující pro Sdružení velkých spotřebitelů energie se tento podíl v okolních zemích v roce 2010 pohyboval od 18 procent v Německu po 36 procent na Slovensku.

Energetické společnosti nadsazenost výše poplatků za distribuci odmítají. „Podle statistik, jež máme k dispozici my, je podíl ceny distribuce na celkové ceně pro domácnosti v Česku nyní nižší než průměrný, pohybuje se kolem 30 až 34 procent. V Německu činil 31-32 procent, na Slovensku a v Rakousku je kolem 40 procent, v Polsku kolem 37 procent,“ uvedl pro HN mluvčí ČEZ (780,75 CZK, -1,03%) Ladislav Kříž.

Šéfka ERÚ Vitásková již loni po nástupu do funkce požádala Poslaneckou sněmovnu, aby k novele zákona o veřejných zakázkách připsala paragraf, který by umožňoval distributorům zadávat zakázky výhradně na základě výběrových řízení, otevřených pro konkurenci.

Bez veřejné soutěže totiž nelze zajistit, že by distribuční služby nešly pořídit laciněji. Energetický regulační úřad tak nemá možnost konečné ceny energií účinně regulovat. „Důsledkem je skutečnost, že zákazník je povinen hradit v konečných cenách dodávky elektřiny a plynu náklady na externí služby, které by při postupu podle zákona o veřejných zakázkách v takové výši nevznikly," napsala na podzim Vitásková poslancům.

Po neúspěchu novelizace zákona ERÚ začal tyto praktiky prověřovat. Prvním terčem se stala skupina RWE Transagas. „Kontrola v RWE potrvá asi půl roku, audity v dalších skupinách budou následovat,“ uvedla dnes předsedkyně energetického regulátora.

(Zdroj: HN, ČTK, ERÚ)