Lotyšsko zahájí v únoru kroky k tomu, aby se v lednu 2014 stalo 18 členem eurozóny. Řekl to lotyšský ministr financí Andris Vilks v dnešním rozhovoru pro agenturu Reuters. Vyjádřil přitom přesvědčení, že vláda dokáže přesvědčit EU o své připravenosti přijmout euro a překoná domácí odpor vůči takovému kroku.
Lotyšsko se zotavilo z dopadů globální finanční krize, kvůli níž jeho ekonomika v roce 2009 klesla o 20 procent, a stalo se opět jednou z hospodářsky nejdynamičtějších zemí Evropy. "Když se podíváme na tři poslední roky, bylo Lotyšsko předvídatelné. Máme nejrychlejší ekonomický růst, ale růst cen je velmi umírněný," řekl Vilks.
Vláda požádá v únoru Evropskou komisi o posouzení připravenosti země na členství v eurozóně, což je začátek procesu vedoucího k přijetí. Poté by měly svá doporučení vydat komise a Evropská centrální banka (ECB) a v červnu by o přijetí Lotyšska měli hlasovat nejvyšší představitelé zemí EU.
Předpokládá se, že ECB bude na Lotyšsko přísnější než na sousední Estonsko, které přijalo euro v roce 2011. V roce 2006 neuspěla s žádostí o vstup do eurozóny další pobaltská republika Litva, protože její inflace byla nepatrně vyšší, než stanovují maastrichtská kritéria.
Lotyšská vláda ale věří, že je na vstup připravena dobře. Vláda v minulých letech prudce snižovala výdaje a zvýšila daně, aby splnila podmínky záchranného úvěrového balíku EU a Mezinárodního měnového fondu v sumě 7,5 miliardy eur (189 miliard Kč). Loni země program úspěšně dokončila a tento měsíc splatila MMF zbytek úvěru. Rozpočtový deficit letos podle Vilkse klesne na 1,5 procenta HDP, výrazně pod maastrichtský tříprocentní limit.
Průzkumy mínění ale ukazují, že většina obyvatel země je proti přijetí eura. To může hrát roli v postoji ostatních zemí EU k lotyšské žádosti.