Pokud by se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrála by je ČSSD, které by dalo hlas 34 procent voličů. ODS se po kauzách sledování manželky bývalého premiéra Petra Nečase a údajné politické korupce propadla se 13 procenty preferencí za druhou KSČM a třetí TOP 09. Do Sněmovny by se mohli dostat také lidovci s 5,5 procenta, pod potřebnou pětiprocentní hranicí zůstaly podle průzkumu Věci veřejné i Strana práv občanů - zemanovci (SPOZ).
Podpora ČSSD od průzkumu Medianu z přelomu dubna a května vzrostla o dva procentní body, ODS si naopak pohoršila o více než pět procentních bodů. Podpora KSČM se zvýšila o tři procentní body na 18,5 procenta, TOP 09 zůstala na 15 procentech.
Podle Medianu klesla podpora ODS v důsledku kauz uplynulého měsíce, které vedly k rozpadu vlády. Je to nejhorší výsledek strany od loňského dubna. "Na rozdíl od propadů běžných v minulosti nejde jen o částečný přesun voličů k druhé velké pravicové straně - TOP 09. Parlamentní pravice v důsledku aktuálních kauz obecně oslabila, mimo jiné díky snížené ochotě pravicově orientovaných voličů k účasti ve volbách, jejich zvýšené nerozhodnosti, koho volit, a naopak zvýšené angažovanosti na levé straně spektra," uvedl Median.
Věci veřejné i zemanovce by podle průzkumu volily shodně tři procenta dotázaných, dvě procenta vyslovilo podporu Straně zelených. Statistická odchylka je podle Medianu plus minus jedno procento u malých stran, u velkých je rozptyl oběma směry až tříprocentní.
Zájem jít volit se od minulého průzkumu Medianu téměř nezměnil, k volebním urnám by šlo 62 procent lidí. Agentura zjistila, že k volbám by určitě šlo a má zcela nebo skoro jistě vybráno kterou stranu 48 procent dotázaných. Více než polovina lidí si tak není jista účastí, případně výběrem strany.
Median zveřejnil také ukazatel aktuálního volebního jádra, který ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla v době dotazování získat, pokud by ji volili jen pevní voliči, a ukazatel potenciálu stran, což jsou procenta hlasů, které by mohla strana hypoteticky získat, pokud by ji volili všichni lidé, kteří její volbu alespoň zvažují a nevylučují účast u voleb. Autoři ale upozorňují, že oba ukazatele je třeba chápat pro každou stranu odděleně, u každé totiž vytváří samostatný scénář nejhoršího a nejpozitivnějšího možného finálního rozhodnutí voličů.
Aktuální volební potenciál ČSSD se blíží 40 procentům, ale v případě, že by stranu nakonec volili jen zcela pevní voliči, mohla by se propadnout až pod 20 procent. KSČM a TOP 09 mají shodně volební potenciál přes 20 procent, pevných voličů mají komunisté více než deset procent a TOP 09 pod deset procent, stejně jako ODS. Její volební potenciál podle Medianu nedosahuje ani 20 procent.
"Volební potenciál ODS výrazně poklesl v důsledku kauz minulého měsíce. Nadále se potvrzuje, že KSČM a KDU-ČSL jsou strany s relativně velkým volebním jádrem. Naopak SPOZ či TOP 09 mají hodně nezakotvených a ne zcela přesvědčených přívrženců," uvedla agentura.
Průzkum se uskutečnil formou osobního dotazování v domácnostech od 14. června do 14. července. Tazatelé se ptali 1377 respondentů starších 18 let.
Srovnání výsledků voleb do Sněmovny v roce 2010 a volebních modelů Medianu (v procentech):
| ČSSD | 22,1 | 32 | 34 |
| ODS | 20,2 | 18,5 | 13 |
| KSČM | 11,3 | 15,5 | 18,5 |
| TOP 09 | 16,7 | 15 | 15 |
| KDU-ČSL | 4,4 | 5 | 5,5 |
| SPOZ | 4,3 | 4 | 3 |
| SZ | 2,4 | 2,5 | 2 |
| VV | 10,9 | 2 | 3 |