Ačkoli není rozumný důvod, proč by zůstavitel nemohl například v závěti určit, že jeho potomci po něm budou dědit pouze v případě, že budou náležitě pečovat o jeho hrob, nebo že se postarají o zůstavitelova milovaného psa Alíka, současný občanský zákoník takovou možnost nepřipouští. I kdyby tedy dnes zůstavitel do závěti napsal nějaké podmínky, nemělo by to žádné právní následky.
Podmínka, doložení času nebo příkaz
Po vzoru evropských zákoníků nebo i návrhu československého občanského zákoníku z roku 1937 zavádí zákonodárce v NOZ možnost omezit dědice povolané závětí takzvanými vedlejšími doložkami. Těmi jsou podmínky, doložení času a příkaz. Co si lze pod těmito doložkami představit? Kromě již výše uvedených příkazů je například možné, aby zůstavitel v závěti určil, že se jeho vnuk stane dědicem pouze za podmínky, že dokončí řádně studium na vysoké škole nebo že manželka nabude dědictví jen na dobu, než znovu uzavře manželství. Rozdíl mezi podmínkou a doložením času je zejména v tom, že u podmínky není jasné, zda v budoucnu nastane, zatímco doložení času je vázáno na událost, která v budoucnosti nastat musí.
V souvislosti s podmínkou je důležité upozornit, že pokud by byla podmínka dědicem splněna ještě za zůstavitelova života a současně půjde o podmínku, jejíž splnění může být dědicem opakováno, musí být po smrti zůstavitele podmínka splněna znovu. To samozřejmě neplatí, pokud je ze závěti zřejmá jiná vůle zůstavitele. V tomto ohledu je tak na „předčasné“ plnění a jeho možné důsledky nutné pamatovat.
Vykonavatel závěti
Každého asi v souvislosti s uvedenými příklady napadne, kdo bude dědice kontrolovat, zda řádně pečuje o hrob zůstavitele a plní tak jeho příkaz vyjádřený poslední vůlí, nebo zda dědic neodvedl chudáka Alíka pár dní po nabytí dědictví do útulku. Zjednodušeně řečeno platí, že pokud dědic uvedeným omezením nedostojí, ztratí dědické právo a na jeho místo nastoupí zákonní dědicové. Ti tedy budou mít nepochybně primární zájem na kontrole, jak dědic plní příkazy či podmínky zůstavitele.
Může se však stát, že nebude žádných zákonných dědiců, kteří by na závětního dědice dohlíželi, nebo k nim prostě zůstavitel nebude mít důvěru. V takovém případě má zůstavitel možnost, aby povolal závětí osobu vykonavatele. Půjde zejména o člena rodiny, osobu zůstaviteli blízkou či jiného člověka, na kterého se zůstavitel bude spoléhat, že zajistí s péčí řádného hospodáře splnění jeho poslední vůle. Vykonavateli náleží podle NOZ veškerá práva potřebná ke splnění jeho úkolů, včetně práva hájit před soudem platnost závěti či namítat nezpůsobilost dědice. Pokud nepovolal zůstavitel správce pozůstalosti, jehož úkolem je majetková správa pozůstalosti, náleží vykonavateli závěti i správa pozůstalosti, a to až do doby, dokud soud nerozhodne o jiném opatření.
Jsou vedlejší doložky nějak omezeny?
Přestože zůstavitel rozhoduje o svém majetku s volností vlastníka, nepřihlédne se k takové podmínce, příkazu či doložení času, která směřuje jen ke zřejmému obtěžování dědice ze zjevné zůstavitelovy svévole, která zjevně odporuje veřejnému pořádku, nebo která je nesrozumitelná. Není tak možné, aby například zůstavitel dědici přikázal, aby ukončil studium na vysoké škole nebo se stal členem organizace podněcující rasovou nenávist. Nepřihlíží se ani k vedlejší doložce, kterou zůstavitel ukládá dědici, aby uzavřel či neuzavřel manželství, popřípadě aby v manželství setrval, anebo aby manželství zrušil.