Německo má takový zvyk. V symbolickou dobu vyhrává mistrovství světa. Vítězství roku 1954 umožnilo Němcům užít si moment hrdosti po porážce v druhé světové válce. V roce 1974 vyhrálo západní Německo, jehož ekonomický zázrak mu tou dobou umožňoval návrat mezi nejvyspělejší světové země. V roce 1990, jen pár měsíců po pádu berlínské zdi, posílilo vítězství radost z toho, že může dojít k opětovnému sjednocení země. Nyní vyhráli Němci světový pohár znovu a opět jde o symbolický moment. Během posledních pěti let se tato země zase dostala do pozice vedoucí evropské síly. Británie a Francie mohou mít jaderné zbraně a stálé členství v Radě bezpečnosti. Krize eurozóny ale poslala do jejího čela Německo.
Ještě před pár lety by budily poznámky o dominanci Německa negativní emoce. Moderní Německo ale dokáže být populární velmocí. Například podle průzkumu BBC je tato země nejuznávanějším státem na světě. Paříž vypadá jako jedno velké muzeum, Řím se pomalu rozpadá, Londýn je drahý a přecpaný. Berlín je atraktivním městem plným galerií, klubů a vzrušující moderní architektury. A také jde o město, které je cenově dostupné mladým. Německý fotbalový tým tedy opět zachytil náladu doby. Dříve byl považován za vzor tvrdé práce a efektivity. Dnes je chválen za talent a sportovní chování. Zároveň se v něm odráží otevřenost německé společnosti i staré hodnoty. Tento tým budí dojem dobře pracujícího stroje.
Jestliže to vše zní příliš růžově, pravděpodobně tomu tak bude. Německo si bezpochyby užívá svého štěstí, ale zřejmě tomu tak nebude dlouho. Politické vedení Evropy vyžaduje tvrdé volby, které budou nevyhnutelně i nepopulární. Pokud bychom parafrázovali Trotského, řekli bychom, že Němci možná o moc nestojí, moc ale stojí o ně. Svět může Německo obdivovat, v Evropě ale jeho popularita dostává zabrat. Zeptáte-li se v Portugalsku, Španělsku, Řecku, Nizozemí či Anglii na to, kdo by určitě neměl světový pohár vyhrát, odpověď je obvykle jasná: Německo.
Samotní Němci jsou rozděleni v pohledu na to, jakou roli by jejich země měla hrát na globálním poli. Během Bushovy vlády byl jasně patrný antiamerikanismus, který nyní ožil kvůli špionážní aféře. Výsledkem je i to, že Němci si odmítají vybrat mezi Ruskem a západem. To budí obavy mezi jeho západními spojenci i východními sousedy. Dokud si německá ekonomika povede stejně dobře jako domácí fotbalový tým, všichni budou k Německu ohleduplní. Někteří ekonomové se ale domnívají, že ekonomický úspěch je dán pouze přechodnými faktory. Demografický vývoj není povzbudivý, zaměstnanci po letech utlumeného růstu mezd požadují jejich zvýšení, průmysl je závislý na zemích, kde probíhá utahování, čínské firmy začínají na německou konkurenci stále více útočit. Angela Merkelová, jejíž způsob vlády Německu na oblíbenosti hodně přidal, si je nových výzev vědoma. Vítězství na světovém poháru jí jen poskytlo radostný moment pro oddych.
Autorem je Gideon Rachman.
Zdroj: FT