Evropská centrální banka (ECB) tento týden poprvé od února nezvýšila řeckým bankám strop úvěrů z programu nouzového financování (ELA), který je pro ně nyní jediným zdrojem peněžní likvidity. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje z bankovního sektoru. ECB tento krok údajně zdůvodňuje tím, že se výrazně zpomalil odliv vkladů z bank v těžce zadlužené zemi. Řecko se snaží zajistit si od věřitelů nové peníze, aby zůstalo solventní.
Řecká vláda od března bezvýsledně jedná se zástupci věřitelů o uvolnění zbylých peněz z dohodnutého úvěrového programu výměnou za přesvědčivý plán reforem. Obavy z nezdaru jednání a z následného bankrotu země ale vyvolávají odliv vkladů z řeckých bank. Ty nemají přístup na evropský mezibankovní trh ani ke standardním refinančním úvěrům od ECB a jsou závislé na programu ELA, z něhož poskytuje peníze řecká centrální banka.
Limit celkového objemu peněz v rámci ELA ale určuje ECB a zatím každý týden tento strop mírně navyšovala až na nynějších 80,2 miliardy eur. Uvnitř ECB ale narůstá pod vedením guvernéra německé Bundesbanky opozice proti těmto úvěrům s poukazem na to, že se jimi v podstatě financuje řecká vláda, od níž si řecké banky kupují krátkodobé dluhopisy. "Jestřábi" v ECB rovněž požadují zvýšení odpočtu z hodnoty zástav, jimiž řecké banky kryjí úvěry z ELA.
Bankovní zdroj uvedl, že ECB tentokrát strop ELA nezvýšila, protože odliv vkladů se výrazně zpomalil a banky mají zatím dostatečný nárazník peněžní likvidity v celkovém objemu tři miliardy eur. To Reuters potvrdil i nejmenovaný činitel řecké vlády.
Řecký list Kathimerini ale napsal, že výběr vkladů v Řecku se v posledních dnech znovu zvýšil kvůli rostoucímu strachu z toho, že vláda bude nucena výrazně omezit výběry, podobně jako se to stalo před dvěma lety za bankovní krize na Kypru. Ve čtvrtek vyjdou oficiální údaje o vývoji vkladů u řeckých bank, ty ale budou pokrývat jen duben.
Omezováním přísunu peněz z ELA zvyšuje ECB tlak na to, aby Atény zrychlily jednání s věřiteli. Mluvčí Evropské komise dnes řekl, že v těchto rozhovorech dál přetrvávají neshody v otázkách rozpočtových cílů, reforem důchodového systému a trhu práce i ohledně velikosti státního sektoru.
Za klíčový se nyní považuje termín 5. června, kdy musí Řecko uhradit další dlužnou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu. Za celý červen pak mají Atény fondu splatit celkem 1,6 miliardy eur. Přibývá ale vysoce postavených představitelů vlády, kteří tvrdí, že Atény na uhrazení splátky MMF nemají peníze a dají místo toho přednost výplatám mezd a důchodů.
Zdroj: Reuters, ČTK