První změnou novely zákona o významné tržní síle je jednoznačné vymezení okruhu vztahů, na které bude zákon dopadat. Stávající právní úprava totiž nereflektuje, že spolu s nákupem velice úzce souvisí řada poskytovaných a přijímaných doplňkových služeb, při jejichž poskytování může též docházet ke zneužívání významné tržní síly. Nově by tak měla být věcná působnost zákona rozšířena právě o vztahy související s poskytováním těchto služeb.
Rovněž z hlediska místní působnosti zákon dozná změny, neboť nově bude přesně vymezena místní působnost zákona. Postihovat se budou nejen jednání, která se uskutečnila a která se projevují na území České republiky, ale současně též ta jednání, která byla uskutečněna v zahraničí (například uzavření smlouvy) a jejichž účinky se projeví v České republice.
Dále dojde ke zpřesnění a doplnění základních pojmů. Nijak nedefinovaný pojem zemědělské a potravinářské produkty bude proto nahrazen pojmem „potravina“ vymezeným přímo aplikovatelnými evropskými normami. Stejně tak pojmy „dodavatel“ a „odběratel“ byly zpřesněny a rozšířeny. Nově je zaveden pojem „nákupní aliance“, označující uskupení odběratelů, které se společně účastní nákupu a prodeje potravin a služeb s tím souvisejících.
Nová právní úprava také přesněji stanoví kritéria pro posuzování významné tržní síly. Vyvratitelná právní domněnka, že významnou tržní silou disponuje ten odběratel, jehož obrat přesáhne částku 5 mld. Kč, zůstane zachována, ovšem s tím, že bude nově vymezeno, že se jedná pouze o obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců. Nadále pak bude platit premisa, že samotná existence významné tržní síly by však v žádném případě neměla znamenat porušení zákona. Porušením zákona by totiž bylo až její zneužití.
Novelizace zakotvuje i základní pravidla týkající se náležitostí smlouvy a smluvních podmínek pro vztahy mezi dodavateli a odběrateli, v nichž odběratel disponuje významnou tržní silou. Novela výslovně stanoví, že tyto smlouvy mají povinnou písemnou formu, a doplňuje i jejich minimální náležitosti, což by (alespoň podle důvodové zprávy) mělo zaručit vyšší míru právní jistoty v těchto typech smluvních vztahů a zamezit zneužívání významné tržní síly. Nedodržení povinností vyplývající z takového ustanovení zakládá skutkovou podstatu správního deliktu.
Přímo do textu novelizovaného zákona je přenesen též demonstrativní (tj. nikoliv úplný) výčet skutkových podstat zneužívání významné tržní síly. Dosavadní podmínka prokázání podstatného narušení hospodářské soutěže a soustavnosti zakázaného jednání byla vypuštěna.
Zákon nově zakotvuje možnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podnět k zahájení řízení odložit, neshledá-li jej Úřad důvodným. Při posuzování důvodnosti by měl Úřad vycházet z míry závažnosti posuzovaného jednání, přičemž by měl přihlížet zejména k povaze jednání, způsobu jeho provedení a počtu dotčených subjektů. Podle důvodové zprávy k novele by se mělo jednat zejména o situace, kdy se určité protiprávní jednání týká pouze velmi omezeného počtu dotčených subjektů a míra závažnosti jednání je jen velmi nízká. Tímto ustanovením by tak měly být eliminovány případy, kdy by byl zákon využíván k soukromoprávním sporům, nebo kdy byl aplikován na bagatelní porušení vůči malému počtu subjektů.
Řízení zahájená přede dnem účinnosti novely by měla být dokončena podle stávajících právních předpisů. Odběratelé a dodavatelé budou povinni uvést své stávající smlouvy do souladu s novou právní úpravou nejpozději do tří měsíců od vstupu novely v účinnost.
Závěrem doporučuji nepřehlédnout nenápadný odstavec důvodové zprávy, jež uvádí, že: „v současné době nebylo zcela jednoznačně a dostatečně prokázáno, že zneužívání významné tržní síly by se zásadním způsobem projevovalo v jiných hospodářských odvětvích.[…] V budoucnu však v rámci příprav nového zákona, jenž je zařazen v legislativním výhledu na léta 2015 – 2017, bude tato varianta zvažována, zvláště v legislativním záměru zákona se počítá, že budou posuzovány i jiná odvětví výroby či služeb, ve kterých se mohou projevit stejné vztahy jako mezi dodavateli a odběrateli potravin.“ Nelze tedy vyloučit, že veřejnoprávní regulace proroste i do dalších soukromoprávních vztahů.
O důvodech a východiscích novely jsme psali zde.