Aktualizováno Podle očekávání vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu jen o 0,1 %. Na jedné straně za poslední měsíc zdražily pohonné hmoty a některé potraviny, levnější byly naopak ceny zájezdů. Meziroční inflace cílovaná centrální bankou se po říjnovém pětiletém maximu (2,9 %) snížila na aktuální 2,6 %.
Neznamená to, že by inflační tlaky v ekonomice začaly výrazně mizet, spíše totiž zafungoval vysoký srovnávací základ z předchozího roku, kdy do inflace začalo mj. „promlouvat“ zavedení EET v hotelích a restauracích. Současně se vyčerpává inflační potenciál u potravin, které právě loni v listopadu skokově podražily.
V prosinci by inflace mohla poklesnout ještě o jednu desetinu procentního bodu na 2,5 %. O tom, jaký směr nabere dál, do značné míry rozhodnou náklady na bydlení. Tedy konkrétně, jak moc začnou distributoři přenášet vyšší ceny silové elektrické energie do cen nedávný prudký vzestup této komodity na své zákazníky. Počítáme rovněž s tím, že ještě ve větší míře bude inflaci ovlivňovat nájemné, které roste v důsledku vyšší poptávky na trhu a se zpožděním reaguje na raketové zvyšování cen nemovitostí v ČR.
Předpokládáme, že v příštím roce zůstane inflace nad cílem ČNB, takže centrální bance nebude nic bránit v normalizaci úrokových sazeb. V prosinci zřejmě ČNB zvýšení sazeb vynechá, nicméně pokud se bude ekonomice dařit, jak sama předpokládá (a zvláště pak porostou-li mzdy o sedm a více procent), nebude jí nic bránit v tom zvýšit sazby už v únoru.
Existuje sice určitý prostor pro citelnější zpomalení inflace z titulu posílení koruny vůči euru a zejména pak i dolaru, nicméně silná spotřebitelská poptávka téměř po čemkoliv k poklesu cen v obchodech nijak nevybízí. Právě naopak. S vyššími cenami počítáme i u služeb, a to zvláště tam, kde hrají větší roli mzdové náklady. Jejich podíl na spotřebitelském koši však není výrazný, takže v inflaci je uvidíme jen okrajově.