Nepřekvapil, a tak ani nezarmoutil. Asi tak se dá zhodnotit bleskový odhad HDP eurozóny za čtvrtý kvartál loňského roku. Podle odhadu Eurostatu si hospodářství eurozóny udrželo mezičtvrtletní tempo 0,2 %, což v meziročním srovnání znamenalo zpomalení růstu ze 1,6 % na 1,2 %. Ještě v prvním pololetí přitom ekonomika eurozóny rostla svižným tempem překonávajícím dvě procenta, nicméně s tím, jak začal ztrácet dech průmysl – zvláště pak ten automobilový ovlivněný jednak nasycením poptávky, ale i novými emisními regulacemi – se nenašlo žádné další odvětví, které by tento výpadek dokázalo dostatečně vyvážit. A jak naznačují poslední PMI, na restart průmyslu to nevypadá ani v úvodu letošního roku. Navzdory přehršli levných peněz natištěných ECB a uvolněné fiskální politice v řadě zemí Unie. Když k tomu připočteme nejistotu kolem brexitu a zpomalování čínské poptávky, důvod k optimismu se hledá jen těžko.
I když eurozóna ve druhé polovině loňského roku zpomalovala, situace na trhu práce se i tak zlepšila. Míra nezaměstnanosti v závěru roku poklesla na 7,9 %, a dostala se tak na nejnižší úroveň za posledních deset let. Snížila se i ve většině zemí EU (tedy těch, které dokážou své nezaměstnané podle srovnatelné metodiky včas spočítat) a pouze ve dvou – ve Francii a ve Švédsku – se nezměnila a setrvala tak na výrazně nadprůměrné úrovni 9,1 %, respektive 6,4 %. ČR si i tentokrát s výsledkem 2,1 % udržela místo země s nejnižší celkovou nezaměstnaností a nejnižší měla nezaměstnanost i v případě mladých lidí do 25 let (5,8 %). Vzhledem k všeobecně očekávanému zpomalení však asi nelze předpokládat, že by nezaměstnanost mohla v EU letos klesat tak rychle, jako doposud. Na druhou stranu, k dosažení minima na přelomu roku 2007 a 2008 jí toho až tak moc nechybí. A tak navzdory faktu, že jde o více než trojnásobek ve srovnání s ČR, půjde - na evropské poměry - o stále velmi dobré číslo. Tedy pokud se díváme na výsledky v procentech, protože jinak 13 nebo 16 milionů lidí v EU či EMU bez práce až tak působivě nevypadá.
TRHY
CZK a dluhopisy
Poté, co centrální bankéři začali dávat najevo, že stále více vnímají vnější rizika a už méně se obávají slabší koruny, ztratila česká měna tah na branku. I během včerejška se tak bez výraznějšího pohybu držela nad úrovní 25,75 EUR/CZK. Příležitost k získání nového směru může přinést až zasedání bankovní rady příští týden, kdy se ukáže, jak silná je chuť zvyšovat úrokové sazby v době zhoršujících se ekonomických výhledů. Odkryje se současně, zda ČNB zůstává, pokud jde o prognózu, spíše nadmíru optimistická nebo se přidá mezi ty skeptičtější.
Zahraniční forex
Euro včera oslabilo, když se ukázalo, že italská ekonomika sklouzla do technické recese, přičemž vykázala ještě o trochu horší výsledek, než se čekalo. HDP eurozóny zpomalil, ale pouze v souladu s tržním očekáváním. Další data neměla na trh příliš velký vliv.
Dnes bude trh vyčkávat na lednové statistiky z amerického trhu práce.
Ropa
Ropa Brent končí týden poblíž hranice 60 USD/barel. Cenovou vzpruhu nakonec nepřinesl ani optimistický komentář prezidenta Trumpa k probíhajícímu americko-čínskému obchodnímu jednání, ani další pokles těžby ze strany OPEC. Dle předběžných čísel agentury Reuters přitom klesla lednová produkce kartelu meziměsíčně o téměř 900 tis. barelů denně, což naznačuje, že implementace těžebních škrtů probíhá dle prosincové dohody.
Dnes přijde na řadu poslední číslo, na které si musí ropný trh dávat pozor, a to aktivita amerických těžařů. Ti v minulém týdnu sice překvapivě zvýšili počet aktivních vrtných souprav, přesto se nezdá pravděpodobné, že by na kolaps cen z konce minulého roku nakonec nereagovali snižováním své těžební aktivity.