Aktualizováno Britská premiérka Theresa Mayová doufá, že Dolní sněmovna přece jen najde způsob, jak podpořit brexitovou dohodu, kterou vyjednala s Bruselem. Požádala proto Evropskou unii o odklad odchodu Spojeného království z bloku do 30. června. Večer ze svého londýnského sídla v Downing Street Mayová řekla, že dosavadní neschopnost zákonodárců dohodnout se na podobě brexitu vedla k tomu, že země unii neopustí 29. března s dohodou. Zároveň uvedla, že není ochotna brexit odložit za červnové datum a nepřeje si ani druhé referendum. Předseda Evropské rady Donald Tusk řekl, že krátký odklad brexitu je podle něj možný za podmínky, že britský parlament předjednaný text dohody o spořádaném brexitu po dvojím odmítnutí nakonec podpoří.
Mayová ve středu rovněž před poslanci uvedla, že delší zdržení brexitu a účast Britů ve volbách do Evropského parlamentu je pro ni nepřijatelné. Evropská komise však varovala, že Británie by se musela do voleb zapojit už v případě, že se její členství v EU protáhne za 23. květen.
Ve středečním dopise Tuskovi Mayová uvedla, že cílem její vlády je stále opustit unii spořádaným způsobem s dohodou stanovující podmínky tohoto kroku. Britskou žádostí se bude už ve čtvrtek zabývat summit lídrů EU, kteří ve věci musí rozhodnout jednomyslně. Verdikt by ale mohl přijít až na případném mimořádném summitu na konci příštího týdne.
V první veřejné reakci na dopis s žádostí o odklad brexitu z 29. března na 30. června Tusk upozornil, že navržený termín vytváří sérii otázek právní a politické povahy. Uvedl, že pokud bude brexitová dohoda v příštích dnech v britském parlamentu nakonec potvrzena, nepředpokládá svolání mimořádného summitu. Potřebné právní kroky k krátkému odkladu brexitu bude podle něj možné udělat písemnou procedurou. Předseda vrcholných schůzek EU ale také doplnil, že pokud to bude potřeba, nebude váhat a premiéry a prezidenty společenství do Bruselu pozve na zvláštní jednání ještě v příštím týdnu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes řekl, že pokud Mayová neposkytne "dostatečné záruky" věrohodnosti svého plánu, Francie nebude na nadcházejícím summitu EU souhlasit s dokladem termínu brexitu.
EU dlouhodobě uvádí, že odklad brexitu schválí pouze pokud britská vláda přijde s jasným plánem na další postup, přičemž se často hovořilo o potřebě zásadní změny přístupu. Mayová ale podle všeho neustupuje od snahy prosadit již dvakrát odmítnutou "rozvodovou" dohodu. Třetí hlasování o ní si přeje co nejdříve a požaduje od Evropské rady schválení "doplňujících dokumentů" dohodnutých s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem minulý týden, aby mohla tyto "změny" předložit parlamentu.
Třetí hlasování původně plánovala vláda na tento týden, záměr ale narušil předseda Dolní sněmovny John Bercow, který řekl, že jej neumožní bez významných změn vládního návrhu. Mayová kromě potvrzení nových dokumentů od EU hovoří také o blíže neurčených "domácích návrzích", které se mají týkat výhrad poslanců k tzv. irské pojistce. Zda by po takových opatřeních mohlo nové hlasování o brexitové dohodě proběhnout, není jasné. Stejně tak není zaručeno, že dokument na třetí pokus bude schválen.
Na premiérku se ve středu při pravidelných interpelacích snášela mohutná kritika poslanců. Lídr opozice Jeremy Corbyn hovořil o "plnohodnotné národní krizi", do níž zemi dovedla nekompetentnost a neústupnost vlády. Podle The Guardian se v otázce brexitu premiérky nezastal jediný zákonodárce.
S odkladem odchodu z unie ke 30. červnu zároveň nesouhlasí Evropská komise, respektive má na rozdíl od britské vlády za to, že i při tomto scénáři by se Británie musela účastnit květnových eurovoleb.