Nervozita okolo dluhů emitovaných technologickými společnostmi, jež se vezou na investičním AI boomu, velmi dobře ukázala, jak rychle se mohou měnit korelace mezi hlavními trhy v závislosti na hlavním makroekonomickém narativu. Konkrétně zde mluvíme o vazbě hlavního úrokového benchmarku, kterým je desetiletý americký vládní dluhopis, na hlavní globální akciový benchmark, jímž je akciový index S&P500.
V této souvislosti si připomeňme, že specificky v momentě, kdy začala válka USA-Izrael-Írán se mezi změnami výnosů amerických dluhopisů a změnami pohybu akciového trhu jednoznačně etablovala negativní korelace. V podstatě by se dalo říct, že americké vládní dluhopisy jako by ztratily punc bezpečného přístavu a v okamžiku, kdy výnosy, podporované vyšší cenou ropy, směřovaly vzhůru, tak se akciový trh trápil (fungovalo to však i naopak).
Z pohledu ekonomické teorie (viz například nedávná analýza sanfranciského Fedu: “Financial Markets, Oil Prices, and Supply-Side Risks”) by šlo konstatovat, že negativní korelace mezi pohyby výnosů a výnosy (či zhodnocením) akciových trhů indikuje, že nabídkové faktory, jako jsou například ceny energetických komodit, začaly v chování těchto dvou provázaných trhů dominovat, což byla velká změna proti období, které prakticky trvalo od prasknutí dot-com bubliny na přelomu milénia až do začátku covidu, což byly shodou okolností rovněž dva důležité nabídkové šoky pro ekonomiku. Přibližně v prvních dvou dekádách tohoto století vazbě mezi americkými dluhopisy a akciemi dominoval narativ poptávky, kdy korelace mezi výnosy a zisky akcií byla pozitivní. Neboli to znamenalo, že v okamžiku, kdy se dařilo, počítaly trhy s tím, že s ekonomikou (akciemi) půjdou nahoru i ceny, a tak výnosy rostly.
Výše uvedené chování narušily covid a válčení v Perském zálivu a na Ukrajině a už už se zdálo, že na dlouhou dobu ho obrátily. Nicméně současný strach z toho, že dluhy některých AI firem jsou nesplatitelné a že jejich expanze je přepálená, nás prakticky během několika seancí vrátil do starého předcovidového módu. Pokud by se totiž tyto dluhy opravdu přestaly splácet, tak hrozí významná destrukce poptávky a v takové situaci si americké vládní dluhopisy opět rychle přivlastňují statut bezpečného přístavu (neboli výnosy i akcie klesají zároveň).
Zda výše uvedený tržní vzorec vydrží či se zase rychle vrátí do módu, kdy nabídkové faktory dominují, je otázka pro křišťálovou kouli. Situace se může opravdu rychle změnit, důležitý je ovšem vzkaz, že i korelace mezi trhy jsou nestálé a nelze na ně trvale sázet.
TRHY
Koruna
Česká koruna se při absenci nových impulsů obchoduje nedaleko hranice 24,30 EUR/CZK. Domácí kalendář je v tomto týdnu prázdný, a tak koruna věnuje pozornost zejména dění na hlavních trzích – včerejší lehké oslabení dolaru bylo pro tuzemskou měnu vítanou zprávou. Vedle toho budou regionální měny dále pozorně sledovat i vývoj na energetických trzích, zejména na evropském trhu s plynem, kde se spotová cena TTF blíží 90 EUR/MWh.
Eurodolar
Neověřené zprávy o blížící se dohodě mezi USA a Íránem poslaly včera odpoledne eurodolar krátce až k 1,1255. Ropa Brent na ně reagovala propadem pod 109 USD za barel a dolaru vzala vítr z plachet i slabá čísla z amerického realitního trhu (rozjednané prodeje domů v září o 7,3 % m/m níže). Zisky však euro brzy odevzdalo, když diplomat zapojený do jednání zprávy o blízké dohodě popřel. Euro však i nadále znervózňuje Francie – spread 10letých OAT vůči německým Bundům totiž zůstává stále velmi vysoko.
Dnešek je z pohledu klíčových dat prakticky prázdný (večer jen aukce 20letých amerických dluhopisů). Dodejme, že zatímco centrálním bankéřům z Fedu již začal bobřík mlčení před zasedáním příští týden, tak ECB má ještě dnešní den k dobru (když promluví několik lidí z vedení banky). Jinak bude ale eurodolar zřejmě dál tančit podle titulků z Blízkého východu, resp. sledována bude i situace na trhu s francouzskými vládními dluhopisy.
Forint
Maďarská centrální banka (MNB) podle očekávání ponechala základní sazbu na 5,50 %. Svou opatrnost zdůvodnila vysokými cenami energií, rostoucími výnosy a nejistým globálním výhledem. Trh navíc počítá s dalším utahováním měnové politiky ze strany velkých centrálních bank, což MNB považuje za rizikové. Prostor pro uvolnění měnové politiky v Maďarsku navíc zužuje nový inflační cíl 2,5 %, resp. prognóza inflace na rok 2027, která se nachází nad touto hodnotou (na 3,1 %). Inflaci mohou navíc dál tlačit vzhůru plánované růsty platů ve veřejném sektoru, růst důchodů a daňové úlevy.
Guvernér Mihály Varga nicméně označil schodkové cíle vlády Pétera Magyara (4,9 % HDP v roce 2027 po letošních 7,5 %) za slučitelné s přijetím eura. Dodejme, že podrobné hodnocení fiskálních plánů přinese MNB v prosincové inflační zprávě.
Forint přijal výstupy ze zasedání MNB bez emocí a pár EUR/HUF se i nadále drží v úzkém pásmu.