Brno 27. září (ČTK) - Česko podle odborníků nutně potřebuje nové elektrárny. Se současnými zdroji pro výrobu elektřiny bude za několik let na rozdíl od nynějška nesoběstačné. V Brně, kde včera začal dvoudenní seminář o energetice, se na tom shodli zástupci státu i energetických firem. Podle řady z nich je nyní nezbytné prolomení limitů pro těžbu hnědého uhlí a vybudování dalších jaderných bloků.
Česká republika ročně spotřebuje kolem 70 terrawatthodin elektrické energie. Zatím vykazuje jako jeden z mála státu Evropské unie roční přebytek, a to přes deset terrawatthodin. Energetici ale varují, že to nemusí být nadlouho. "Zatím máme přebytek, ale spotřeba postupně roste a zároveň zásoby uhlí klesají," uvedl Pavel Liedermann ze společnosti EGÚ Brno, která situaci tuzemské energetiky pravidelně analyzuje.
Řešením je podle některých odborníků nový jaderný blok. "Ten krok musíme udělat," soudí předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Také Václav Pačes, předseda Akademie věd ČR a šéf vládní komise, která má budoucnost české energetiky popsat, uvedl, že podle předběžného názoru komise je potřeba začít s posouzením možnosti výstavby nových jaderných zdrojů. Vyvolal tím negativní odezvu vládních zelených. Kabinet má totiž ve svém programovém prohlášení, že nebude plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků.
Pačes proto své vyjádření později zmírnil s tím, že je třeba jednat o výstavbě jakéhokoli zdroje či hledat úspory ve spotřebě. ČTK řekl, že komise pouze doporučuje, aby se neotálelo s jednáním o výstavbě jakéhokoli zdroje energie. Zda půjde o jadernou či jiný typ elektrárny, záleží podle Pačese na volbě politiků.
V Česku zatím fungují dvě jaderné elektrárny - v Dukovanech a v Temelíně. Pokryjí spotřebu asi třetiny ČR. Ještě významnější pozici má uhlí. V Česku je necelá desítka velkých hnědouhelných dolů či lomů. Následujících deset až 15 let budou dle nynějších podmínek otevřené lomy na Sokolovsku, o deset let déle může fungovat lom Libouš, který se nyní na celkové těžbě podílí asi z šestiny. Déle vydrží jen lomy Bílina, Vršany a ČSA. Investoři neví, jak to s limity bude, a proto váhají s výstavbou nových elektráren.
Také Daniel Křetínský ze skupiny J&T, která plánuje investice do energetiky v řádu desítek miliard korun, upozornil, že kvůli limitům je podnikání v energetice velmi rizikové. "Dalo by se to snad srovnat s tabákovým průmyslem," řekl ČTK.
Odpůrci uhlí navrhují například obnovitelné zdroje. ČR má podle směrnice Evropského parlamentu od roku 2010 vyrábět z obnovitelných zdrojů osm procent elektřiny. Zatím je to 4,4 procenta. Dvoutřetinový podíl mají vodní elektrárny, víc než čtvrtinu zabírá biomasa a bioplyn. Solární panely vyrobí méně než procento. Ze všech zdrojů má největší rozvojové možnosti vítr, míní EGÚ a uvádí, že větrné zdroje v ČR budou mít za osm let výkon zhruba 1057 megawatt, dvacetkrát tolik co teď. Zároveň je to maximum, které umožňují české povětrnostní podmínky.
Přečtěte si také: Vládní komise: ČR musí uvažovat o novém jaderném zdroji energie