Ed Morse působí jako komoditní stratég ve společnosti Hartree Partners a v rozsáhlém rozhovoru na Bloombergu hovořil mimo jiné o tom, že ropa by se podle něj mohla dostat k padesáti dolarům za barel. Záleží ale, jak se bude chovat OPEC a kdy skončí válka v Íránu. K tomu ekonom zpochybňuje oficiální čísla týkající se čínské ekonomiky. Ta totiž podle něj v podstatě neroste.
Morse, kterému je 79 let, si pamatuje vývoj v sedmdesátých letech a tehdejší ropnou krizi včetně toho, jak během krátké doby prudce vzrostly ceny paliv. Jeden z hlavních rozdílů oproti dnešku pak podle něj spočítá v tom, že ropná intenzita tehdy rostla. Mimo jiné proto, že po druhé světové válce se dlouho a intenzivně budovala síť silnic a dálnic, a to nejen ve Spojených státech, ale po celém světě. To sebou neslo prudký růst poptávky po palivech, a tedy po ropě. Expert odhaduje, světový produkt v té době mohl růst o 4 %, ale poptávka po ropě asi o 6 %. Dnes ropná intenzita klesá a měl by to tedy být jeden z důvodů, proč by její vysoké ceny neměly budit takové obavy jako v sedmdesátých letech.
Morse ovšem dodal, že lidé dnes žijí ve vysokoinflačním prostředí, kdy rostou životní náklady rychleji než mzdy. Na otázku, zda si skutečně myslí, že ceny ropy se dostanou na úrovně kolem 50 dolarů, pak odpověděl, že „možné to skutečně je“. Poukázal i na to, že na rozdíl od sedmdesátých let nyní nemá na světovém trhu s ropou ani zdaleka takový význam OPEC. Ten je podle něj dokonce „nevýznamný“. I proto, že země jako Irák a Spojené Arabské Emiráty už se neřídí tím, co OPEC diktuje. Zároveň jsou spolu s Venezuelou schopny těžit a prodávat ropu za nízké ceny, a „tudíž se nestarají o to, zda cena klesne třeba ke 40 dolarům.“
Na dotaz ohledně dalšího vývoje v Číně ekonom řekl, že „ani náhodou neroste 4,6% tempem“. O takovém čísle sice hovoří tamní vláda, ale Morse tomu nevěří. Zmínil v této souvislosti, že když se Čína stala zemí, která přispívá do rozpočtu Mezinárodního měnového fondu, došlo k dohodě, podle které bude MMF používat oficiální statistiky Číny. I on tak operuje s čísly vysoko nad 4 %. Morse ovšem poukázal na analýzu od Rhodium Group, podle které se letošní růst Číny blíží nule. „A její vnitřní mechanismy selhávají.“
Diskuse se následně stočila k tomu, jak ekonom i ve svém věku zůstává aktivní. Odpověděl na to, že rád udržuje svou mysl v činnosti a pak hovořil o tom, že americký penzijní systém není ve srovnání s některými jinými systémy špatný. Dělat případné reformy je pak složité, ale Spojené státy mají výhodu na straně demografie. Nejsou totiž v situaci podobné zemím, jako je Japonsko nebo dokonce zmíněná Čína. Ta přitom podle něj fakticky nemá systémy sociální péče a systém penzijní. V praxi to znamená, že mladí lidé musí pracovat, aby finančně podpořili své rodiče, kteří již pracovat nemohou.
Tato situace je odrazem bývalé politiky jednoho dítěte. Ta se pak sice změnila, ale podle experta je nyní v Číně velmi vysoká míra rozvodovosti, což se projevuje i na porodnosti. „Problémy s podporou starší populace jsou proto velké.“ Obecně pak platí, že „mladí lidé, ať už jim je 22 nebo 35, musí pochopit, že musí spořit na to, aby měli peníze ve chvíli, kdy je budou potřebovat.“