Vládě Mirka Topolánka (ODS) zbývá ve zbytku volebního období splnit ještě hodně ambiciózních plánů, její současná situace ale prosazování reforem rozhodně nepřeje. Záměry kabinetu narážejí na nejednotu a otevřené spory v koaličním táboře. Mnohé z chystaných změn v daňovém, sociálním, penzijním či zdravotnickém systému tak nabraly zpoždění nebo se komplikují. Místo o reformách se tak teď spíše mluví o tom, zda současnou paralýzu vláda vůbec přežije.
Své "rebely" mají mezi sebou lidovci, zelení i občanští demokraté. Koalice ztrácí už tak křehkou většinu a prohrává i při klíčových hlasováních, podle komentátorů nemá dynamiku a soustřeďuje se už jen na "údržbu" současného stavu a defenzivu.
Prosazovat reformy bude zřejmě čím dál těžší nejen kvůli slabé a nejisté pozici trojkoalice, další "brzdou" mohou být nadcházející krajské a senátní volby či předsednictví v Evropské unii. Podle politologů bude odhodlání vlády - ať už bude jakákoliv - k radikálním a nepopulárním změnám postupně slábnout s blížícím se termínem sněmovních voleb plánovaným na polovinu roku 2010, před nimiž lze čekat spíše populistické kroky.
Topolánek při nedávné ideové konferenci své strany řekl, že do konce funkčního období vlády hodlá ještě prosadit druhou etapu reformy zdravotnictví a první i druhou fázi reformy důchodového systému. Za nezbytné považuje také zjednodušit a "zracionalizovat" správu daní a pojistného, snížit složenou daňovou kvótu pod 34 procenta, posilovat rozpočtovou disciplínu a zastavit tempo nárůstu podílu mandatorních, tedy ze zákona povinných výdajů.
Kabinet sliboval zásadní změny také v justici, policii, školství nebo veřejné správě, prioritou je pro něj i věda a výzkum nebo investice do dopravní infrastruktury. Když před necelým rokem vláda prosadila první balík reformních zákonů, Topolánek zdůraznil, že to byla jen stabilizační opatření a že skutečné změny teprve přijdou. Nadcházející týdny a měsíce ukážou, zda ovšem nezůstane jen u slibů.
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) už dříve představil komplexní přeměnu systému výběru a správy daní - chce například omezit daňové výjimky, zrušit dědickou a darovací daň, zjednodušit daňové přiznání, sloučit daně a sociálního pojištění do jedné daně nebo je společně vybírat. V pondělí vláda posoudí Kalouskův návrh na snížení sociálního pojištění o jeden procentní bod a zachování daně z příjmu fyzických osob na 15 procentech. Změny mají platit od příštího roku a podle ministerstva financí by lidem měly stoupnut čisté příjmy o stovky
korun měsíčně. Skupina poslanců ODS kolem Vlastimila Tlustého ale Kalouskovu představu odmítá - lidé by podle nich měli odvádět státu méně, než navrhl ministr.
Velké komplikace čekají Topolánkův tým také při prosazování změn ve zdravotnictví. Lidovcům a zeleným vadí hlavně chystaná transformace univerzitních nemocnic na akciové společnosti. Dlouho očekávaná veřejná debata o konkrétní podobě zdravotní reformy odstartuje příští týden, kdy ministr Tomáš Julínek (ODS) dá do připomínkového řízení paragrafovaná znění reformních zákonů. Soubor sedmi norem měl dát vládě tento měsíc, ale asi se tak stane až v červenci. Změny mají platit od příštího roku.
Pokud reforma projde, každý si bude moci zvolit zdravotní péči podle svých přání a potřeb, bude garantována kvalita péče s nejkratší možnou čekací dobou. Zákon stanoví čekací doby, tedy kolik dnů, týdnů či měsíců od stanovení diagnózy musí být výkon proveden. Pacienti si budou moci legálně připlatit na nadstandard.
Vedle daní a zdravotnictví měla vláda velké záměry i při změnách sociálního a důchodového systému. Ministerstvo práce ve druhé etapě sociálních reforem plánovalo zavedení placené týdenní otcovské dovolené, kterou by si muži mohli vybrat do dvou měsíců věku potomka. Ministr práce Petr Nečas (ODS) by rád zdvojnásobil i podíl částečných úvazků. Chce zaměstnavatele přivést také k tomu, aby poskytovali příspěvky na hlídání dětí či zakládali dětské koutky. Za přijímání rodičů a lidí nad 55 let by firmy mohly mít nižší odvody.
Druhá etapa sociálních reforem přináší i změny podpor v
nezaměstnanosti a zavedení zelených karet pro cizince, které by mohly platit od příštího roku. Novela s úpravami je nyní ve sněmovně. Sociální dávky, problematiku zaměstnanosti i ochranu dětí měl mít původně od příštího roku na starosti jediný národní úřad. Přípravy se ale zastavily. Stejně tak je v nedohlednu i zavedení negativní daně, s nímž druhá etapa počítala.
Zatímco poslanci se teprve chystají schvalovat první část důchodové reformy, která počítá s dalším postupným zvyšováním věku na 65 let či s prodloužením povinné doby pojištění z 25 na 35 let, ve druhé etapě Nečas chystá změny v připojištění. Třetí fáze pak počítá s takzvaným opt-outem, tedy možností přesměrovat část odvodů do spoření u fondů, s čímž ale opozice nesouhlasí.
Jednotlivé části jsou podle něj na sobě nezávislé. Připustil už, že je všechny vláda nejspíš v tomto volebním období nestihne.