ČTK: EU navýší peníze pro MMF, údajně přispěje 75 miliardami dolarů

Brusel (zpravodaj ČTK) - Evropská unie souhlasila s navýšením finančních prostředků ve fondech Mezinárodního měnového fondu (MMF), které mohou využívat země postižené krizí. EU by měla přispět půjčkou ve výši 75 miliard dolarů. Novinářům to ve čtvrtek po skončení prvního dne nynějšího summitu unie řekl belgický ministr financí Didier Reynders.
 
Český ministr financí Miroslav Kalousek ale v odpovědi na dotaz ČTK částku, kterou unie údajně přispěje MMF, odmítl potvrdit. Podle něj má sedmadvacítka konkrétní představu, která se pohybuje mezi 75 miliardami a 100 miliardami dolarů, ale nejdřív s ní hodlá seznámit své partnery, například Čínu či Spojené státy. "Shodli jsme se na výrazném navýšení," podotkl Kalousek.

Názor všech členských států EU na navýšení peněz pro MMF ale není výhradně pozitivní. Slovenský ministr financí Ján Počiatek si novinářům postěžoval, že například Slovensko si bude muset na příspěvek fondu půjčit, přičemž úrok, za nějž peníze získá bude vyšší, než za nějž je půjčí MMF. Podle něj je to nicméně otázka solidarity a Slovensko s návrhem souhlasilo.

Návrh EU na zvýšení fondů MMF přichází jen krátce před summitem 20 největších ekonomik světa, který se uskuteční 2. dubna v Londýně. Jedním z jeho hlavním bodů by měla být právě reforma Mezinárodního měnového fondu.

V EU v současnosti převládá myšlenka, že by Mezinárodní měnový fond měl mít větší odpovědnost za globální finanční stabilitu než doposud. Mezinárodní měnový fond je přitom spolu se Světovou bankou "dítětem" takzvaných brettonwoodských dohod z roku 1944. Delegáti 44 zemí se tehdy v předposledním roce druhé světové války dohodli na pravidlech, procedurách a institucích, které měly regulovat mezinárodní finanční systém. Cílem bylo, aby se neopakovala hospodářská politika, která ve 30. letech minulého století přispěla k Velké hospodářské krizi.

Podle mnohých politiků nicméně fond během uplynulých desetiletí sešel z cesty. Jeho úkolem přitom bylo zejména dohlížet na systém pevných devizových kurzů a řídit jej. O tuto roli přišel na začátku 70. let, kdy se systém pevných kurzů rozpadl. Od té doby se tak spíše staral jen o půjčování peněz rozvojovým zemím.