Sněmovna na pátečním zasedání schválila novelu zákona o letectví, jejíž součástí je i pozměňovací návrh počítající s věcným břemenem pro majitele pozemků, na kterých jsou ohrožená letiště umístěna. Pro majitele pozemků to znamená, že nemohou se svými nemovitostmi volně nakládat.
"Nejedná se o vyvlastnění, jak uvádějí média, jedná se pouze o omezení vlastnického práva. To se bude vztahovat pouze na pozemky pod takovými letišti, u jejichž zachování existuje veřejný zájem," vysvětlil předkladatel pozměňovacího návrhu, poslanec Pavel Hojda (KSČM). Toto břemeno se bude týkat zhruba 60 letišť. "Předpokládám, že majitelů je tak třikrát více, protože letiště se většinou rozkládají na pozemcích více vlastníků," dodal Hojda.
Majitel pozemku nemůže tedy podle Hojdy nyní nakládat se svým majetkem libovolně. "Pozemek sice může prodat, ale s tím, že na pozemek se vztahuje věcné břemeno. Zároveň jsme ovšem do návrhu zapracovali důležitý moment, a to, že většinový majitel pozemku bude mít předností právo na provozování letiště s tím, že původní provozovatel bude muset odejít a nový provozovatel bude muset plnit všechny náležitosti pro provoz letiště," dodal Hojda.
Poslanec také uvedl to, že součástí zákona je i kompromisní návrh, který počítá s tím, že o veřejném zájmu rozhodne ve všech případech soud. Původně se počítalo s tím, že veřejný zájmem bude ověřen jen v případě, že se na soud obrátí majitelé pozemků.
Schválený zákon se líbí ministrovi dopravy Gustávu Slamečkovi. "Jsem rád, že zákon prošel tak, jak byl navržen. Jestli je letiště veřejným zájmem, tak o tom musí rozhodnout soud. Současná úprava zákona by měla přinést jistotu majitelům pozemků," řekl. Pokud soud rozhodne, že letiště je veřejným zájmem a majitel pozemků a provozovatel letiště se nedohodnou, vznikne věcné břemeno. Znamenalo by to, že majitel pozemků dostane tržní nájem, který by byl odškodněním vzniklého věcného břemene, nájem by také určil soud, dodal ministr.
Novela zákona přináší rovněž nové požadavky na řídící letového provozu, ti by měli projít standardizovanými prověrkami Evropské unie (EU). "Novela má především zpřísnit podmínky činnosti řídících letového provozu za účelem zvýšit bezpečnost letového provozu," vysvětlil ministr dopravy Gustáv Slamečka.
Podle dřívějšího sdělení mluvčího Řízení letového provozu (ŘLP) Richarda Klímy nejde ale o zásadní změnu, čeští dispečeři totiž evropská pravidla již dodržují. Z hlediska mezinárodního práva je ale nutné příslušná pravidla schválit na úrovni EU i členských zemí.
Novela zákona také požaduje po Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) dohled nad dodržováním nových stanov týkajících se pohybu osob se zdravotním postižením. Současně ÚCL přisuzuje kontrolu nad "blacklistem" leteckých společností, které nesplňují bezpečnostní standardy zemí EU. Novela v souvislosti se vstupem ČR do schengenského prostoru rovněž požaduje změnu kategorizace letišť.