Moskva/Kyjev/Brusel (zpravodaj ČTK) - Ukrajinská strana už podepsala dohodu o tranzitu ropy a nyní čeká na ruský podpis. ČTK to dnes řekl Michail Kravčenko z ukrajinského podniku Ukratransnafta. Vyjádření ruského podniku Transněft se ČTK dosud nepodařilo získat.
Ukrajinská státní energetická firma Naftogaz dnes podle agentury Reuters uvedla, že Rusko souhlasilo se třicetiprocentním nárůstem sazby za tranzit své ropy do Evropy. "Sazba byla zvýšena o 30 procent," řekl mluvčí Naftogazu. "Žádná krize nebude," dodal.
Přes Ukrajinu vede jižní větev ropovodu Družba, která zajišťuje dodávky ruské ropy na Slovensko, do Maďarska a Česka. Rusko v pondělí varovalo před možným přerušením dodávek kvůli sporům s Ukrajinou.
"Češi, neznepokojujte se, ropa bude. Všechny otázky jsou vyřešeny. Dohodu jsme ze své strany podepsali a nyní čekáme, až ji podepíše i ruská strana," řekl v telefonickém rozhovoru z Kyjeva Kravčenko, který má v podniku Ukratransnafta na starosti mezinárodní záležitosti.
Kravčenko nepředpokládá, že by se z ruské strany vyskytly nějaké problémy, protože místopředseda ruské vlády Igor Sečin mezitím už ujistil, že tranzit ruské ropy bude pokračovat i po 1. lednu.
"Základní parametry dohody jsou dohodnuty a doufáme a spoléháme a počítáme s tím, že tato dohoda bude podepsána do konce roku," řekla dnes ČTK mluvčí ruského ministerstva Irina Jesipovová. Dodala, že dohodu mají podepsat oba zainteresované podniky, Transněfť a Ukratransnafta.
Evropská komise oznámila, že byla ruskou stranou informována, že riziko přerušení dodávek ruské ropy přes Ukrajinu už dál nehrozí. Připomněla, že v případě varování, které Moskva dala Bruselu, šlo o vůbec první případ, kdy byl uveden vchod systém včasného varování. Na jeho vzniku se EU s Ruskem dohodla v listopadu.
"Jsem velmi potěšen, že ruská a ukrajinská strana nalezly dohodu umožňující vyhnout se přerušení dodávek ropy do EU," řekl v prohlášení rozeslaném novinářům eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs.
Rozruch podle Sečina vznikl tím, že ukrajinský podnik Naftogaz požádal ruského přepravce Transněfť o změnu dosavadních podmínek přepravy ropy. Šlo o změnu tarifů či zkrácení doby pro vyrozumění o snížení objemu přepravy ropy na polovinu, z 60 na 30 dnů. Transněfť se vzápětí obrátil na ruskou vládu, která na hrozící potíže upozornila Evropskou komisi a také začala jednat s Kyjevem. Ten pak podle Sečina začal na ruské návrhy reagovat "s větší pružností". O jednáních bylo vyrozuměno i Česko, Slovensko a Maďarsko.
Letos v lednu spory mezi Moskvou a Kyjevem připravily evropské dodavatele skoro po dva týdny o dodávky plynu.