Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování rizik únorové makroekonomické prognózy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze v souhrnu jako mírně protiinflační. Hlavním protinflačním rizikem byla změna výhledu zahraničního vývoje, a to především předpokládaný pozdější a pozvolnější nárůst tržních úrokových sazeb v eurozóně. U domácí ekonomiky došlo k prognózou předpokládanému oživení mezičtvrtletního růstu HDP ve 4. čtvrtletí 2009, meziročně HDP nadále klesal a to rychleji, než předpokládala prognóza. V rámci struktury HDP došlo k poměrně výrazné revizi spotřeby domácností směrem dolů, která však byla částečně kompenzována revizemi ostatních složek poptávky opačným směrem. Spotřebitelská inflace za únor byla oproti prognóze o 0,3 p.b. nižší, odchylka inflace od prognózy byla tažena především hlubším poklesem korigované inflace bez pohonných hmot.
V diskusi následující prezentaci situační zprávy se bankovní rada shodovala na tom, že vedle vysoké nejistoty ohledně budoucího vývoje je měnověpolitické rozhodování dále zatíženo nejistotou ohledně interpretace statistických údajů minulého vývoje. Historické statistické ukazatele mohou být vychýleny extrémními růstovými šoky a mohou být méně spolehlivé, než za běžných okolností. V této souvislosti byla diskutována revize spotřebního koše z počátku roku 2010, která se projevila také v (oproti prognóze nižší) inflaci za únor. Bylo zmíněno, že v rámci spotřebitelského koše rostly váhy potravin a obchodovatelných komodit na úkor neobchodovatelného zboží a služeb, což je pro konvergující ekonomiku kontraintuitivní. Bylo argumentováno, že tato změna vah může souviset s jednorázovými nabídkovými šoky do světových cen potravin v roce 2008, a že se zde také mohl projevit silný kurz a propad turistického ruchu ve stejném roce.
Významnou nejistotou, která byla bankovní radou rovněž diskutována, byl vývoj mezd a souvisejících nominálních jednotkových mzdových nákladů, u kterých existuje rozpor mezi dynamikou mzdověnákladových tlaků podle různých řad (národní účty oproti výběrovému šetření pracovních sil). Byly zopakovány argumenty, které zazněly již při projednávání posledních dvou situačních zpráv, podle kterých může vysoký růst mezd na konci roku 2009 souviset s nižší nemocností a s tím, že v průběhu krize byli propouštěni hlavně méně placení zaměstnanci. Zaznělo vysvětlení vysokého růstu mezd pomocí daňové optimalizace, kdy mohlo dojít k přesunu výplaty části odměn za rok 2009 již do roku 2009 v reakci na zvýšení stropů sociálního a zdravotního pojištění. Celkově se bankovní rada shodla v tom, že se dynamika mezd jeví jako obousměrné riziko.
V souvislosti s revizí struktury HDP většina členů bankovní rady vyjádřila své přesvědčení, že tato revize odpovídala našim očekáváním, a že se tak nemění předpoklad únorové prognózy o budoucím hospodářském vývoji ve tvaru „W“. Bankovní rada se shodla na tom, že ekonomické oživení v České republice bude taženo především exporty. V této souvislosti pak bankovní rada diskutovala vývoj zahraniční ekonomiky, zejména pak odložení cyklu zvyšování sazeb v eurozóně a jeho možné dopady do vývoje kurzu české koruny. Někteří členové bankovní rady vyjádřili svoji obavu, zda by případné nadměrné zhodnocení kurzu mohlo ohrozit zmíněný scénář ekonomického oživení prostřednictvím nižšího než prognózou očekávaného růstu exportů. Někteří členové bankovní rady naopak vyjádřili obavu, že pokud se na horizontu transmise neprokáže vůle ke stabilizaci fiskální situace, pak toto může působit ve směru depreciace kurzu nebo ve směru omezení jeho posilování. V souvislosti s fiskálním vývojem byla zmíněna ricardiánská ekvivalence o vlivu fiskálních deficitů na zvýšení míry úspor, které by vedlo protiinflačním směrem.
Ve vazbě na pomalejší výhled růstu zahraničních krátkodobých sazeb zazněl názor, že pro vývoj české ekonomiky může mít v budoucnu relativně vyšší význam vývoj zahraničních středně a dlouhodobých sazeb, kde může v rámci eurozóny docházet k diferenciaci, mimo jiné v závislosti na jejich fiskální situaci. V rámci diskuse zahraničního vývoje někteří členové bankovní rady zmínili výhled cen ropy a jiných komodit, který by mohl naznačovat, že v některých částech světa již dochází k oživení. Bylo konstatováno, že se zde jedná o jediné významnější riziko směřující proinflačním směrem.
Bankovní rada věnovala poměrně velký prostor také diskusi účinnosti měnové politiky v období krize. V této souvislosti byl především opakovaně diskutován předpoklad prognózy ohledně rychlosti poklesu stále vysoké rizikové prémie mezi měnověpolitickými sazbami a mezibankovními sazbami (83,85 USD, 0,34%) Pribor, o kterém někteří členové bankovní rady vyjádřili svoji pochybnost. Byla také zmíněna otázka, zda by případný pohyb měnověpolitických sazeb nemohl být zeslaben protisměrným pohybem této prémie. Vedle toho byla diskutována také síla a rychlost transmise tržních krátkodobých sazeb do klientských sazeb u úvěrů soukromému sektoru, která může být rovněž oslabena a u které byla zmíněna vysoká nejistota spojená s jejími odhady. V souvislosti s možným oslabením transmise měnověpolitických sazeb a souvisejícími riziky pak někteří členové bankovní rady projevili svoji preferenci stability měnové politiky.
Bankovní rada rovněž diskutovala, jak se převažující protiinflační rizika projevují do výhledu domácích úrokových sazeb. Většina členů bankovní rady se shodla na tom, že se v zásadě naplňují předpoklady únorové predikce, a že se i navzdory existenci protiinflačních rizik nacházíme poblíž dna úrokových sazeb, přičemž jejich předpokládaný budoucí nárůst bude oproti stávající predikci pozdější a pozvolnější. Někteří členové bankovní rady však vyjádřili svůj názor, že zmíněná protiinflační rizika jsou natolik významná, že si lze v případě jejich naplnění představit pohyb úrokových sazeb i směrem dolů.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 1 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: guvernér Tůma, viceguvernér Hampl, vrchní ředitel Řežábek a vrchní ředitelka Zamrazilová. Dva členové hlasovali pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu: viceguvernér Singer a vrchní ředitel Tomšík.
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér M. Hampl, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel V. Tomšík, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitelka E. Zamrazilová.
(Kompletní záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. března 2010)