Atény (ČTK) - Řekové se snaží zjistit, zda ke zhoršení jejich dluhové krize částečně nepřispěly investiční banky ze Spojených států. Řekl to dnes předseda řecké vlády Jorgos Papandreu. Velké investiční banky v USA tvoří jádro Wall Streetu a pod palbou kritiky jsou teď i v samotných Spojených státech.
"Právě teď jsme v Řecku zahájili parlamentní vyšetřování a zaměříme se na minulost. Chceme zjistit, kdy věci nabraly špatný směr a jaké praktiky byly praktikami negativními. Podobná vyšetřování se vedou také v jiných zemích a ve Spojených státech, zaslechl jsem slova jako podvod nebo nízká transparentnost," řekl Papandreu televizi CNN.
Řecko má vysoký rozpočtový deficit, a nesplňuje tak jedno ze základních maastrichtských kritérií pro země, které platí eurem. Navíc se ukázalo, že řecký statistický úřad opakovaně zveřejňoval nepravdivé údaje, což důvěru v řeckou ekonomiku mezi investory značně podkopalo.
Řecká dluhová krize v posledních týdnech otřásá světovými trhy a citelně oslabila kurz eura. To je vůči dolaru nejslabší od října 2008 a jeho kurz bude podle analytiků zřejmě klesat i nadále. Jedno euro se prodává jen asi za 1,2350 USD a část expertů se domnívá, že kurz do příštího roku klesne k hranici 1,10 USD. Tak nízko bylo euro naposledy před sedmi lety.
Pod palbou kritiky není jen Wall Street, ale také další velké investiční banky v jiných zemích. Regulační orgány v USA a v Evropě zkoumají finanční transakce těsně před vypuknutím finanční krize a nejvíce je zajímá segment rizikových hypoték v USA.
Americká prokuratura zahájila před pár dny hloubkové trestní vyšetřování v šesti bankách z Wall Streetu. Úřady se snaží zjistit, zda banky investorům nelhaly nebo je neuváděly v omyl. Pracuje se mimo jiné s verzí, že banky předávaly zavádějící informace už ratingovým agenturám, aby si od nich zajistily příznivé hodnocení strukturovaných produktů, které nabízely investorům.
"Ano, je tam velká zodpovědnost. Nevyloučil bych, že tam bude i nějaký postih," řekl Papandreu na dotaz, zda by Řecko rovněž mohlo proti bankám z USA zahájit právní kroky.
Řecko má do 19. května splatné závazky v řádu miliard eur. Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) Aténám slíbily pomoc v objemu až 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu Kč), která je rozložena do tří let. Zpočátku se přitom hovořilo o částce kolem 30 miliard eur, ale protože na zklidnění trhů tato částka nestačila, EU a MMF ji zvýšily.
Výměnou za pomoc ale Řecko muselo slíbit řadu ústupků, především výrazné rozpočtové škrty. Deficit rozpočtu se totiž loni dostal nad 13 procent hrubého domácího produktu, zatímco pravidla EU povolují pouze tříprocentní schodek. V ulicích Atén se často protestuje a nepokoje se neobešly ani bez obětí na životech.