(ČTK) - Zavádění daní na banky, které navrhují vlády největších zemí Evropské unie, může poškodit ekonomické oživení a zvláště škodlivé bude pro Evropu, kde bankovní sektor dodává ekonomice 75 procent jejích finančních potřeb na rozdíl od pouhé čtvrtiny v USA. Řekl to dnešnímu vydání listu The Wall Street Journal Europe generální ředitel francouzské banky (34,32 EUR, 1,54%) Fréderic Oudéa.
"V Evropě je financování ekonomiky klíčovým elementem hospodářského růstu," řekl Oudéa. "Měli bychom si dávat pozor, aby celková zátěž bank nebyla příliš vysoká," dodal. Zvláště citlivé to je podle něj v současné době, kdy je ekonomické oživení stále křehké.
Zavést daň na banky plánují zejména Francie, Německo a Británie. Ministři financí EU se dohodli, že budou na summitu G20 o minulém víkendu prosazovat globální zavedení takové daně. To však bylo kvůli odporu řady zemí světa od počátku odsouzeno k nezdaru a plán uvalení bankovní daně se vzdaluje i ve Spojených státech. Česká republika zavedení takovéto daně tento měsíc na summitu EU nepodpořila.
Příjem z daně má kompenzovat výdaje vlád na záchranu bank v důsledku světové finanční krize, Oudéa ale nechápe důvod, proč chce takovou daň zavést i francouzská vláda, která počítá s výběrem až jedné miliardy eur (asi 26 miliard Kč). Francouzské banky již totiž splatily vládě všechny peníze, které jim v době finanční krize půjčila. "Dokážeme pochopit, že některé země chtějí své peníze zpět. V zemi jako Francie to ale nedává žádný smysl," řekl.
Oudéa je od května 2009 generálním ředitelem a zároveň předsedou správní rady , která je mateřskou společností české (3438 CZK, -1,77%). Banku mediálně poškodil případ jejího obchodníka Jérôma Kerviela, který nyní čeká na rozsudek soudu za rozsáhlé nepovolené obchodování s akciemi, jímž banku připravil o téměř pět miliard eur (zhruba 126 miliard Kč).
Finanční krize sice banku zasáhla mírněji než ostatní, ukázala však, že její rizikový profil je vyšší než u konkurenční (44,54 EUR, 1,79%). Oudéa proto tento měsíc oznámil novou strategii, která chce omezit rizika výměnou za snížení předpokládané návratnosti akciového kapitálu na 14 až 15 procent z dosavadního plánu 19 procent.