Institut zkráceného stavebního řízení lze využít od začátku roku 2007. Jde o částečnou privatizaci povolovacího řízení, kdy na místě stavebního úřadu vystupuje tzv. autorizovaný inspektor placený stavebníkem. Cílem bylo odlehčit stavebním úřadům, ale zejména umožnit stavebníkům získat rychle povolení stavět. Zkrácené stavební řízení je rychlejší díky menší formálnosti, pružnější komunikaci mezi stavbou dotčenými osobami a absenci nadbytečné byrokracie. Stávající zákonná úprava ale není dotažená.
Certifikát o proveditelnosti stavby nahrazuje stavební povolení
Zkrácené stavební řízení vede autorizovaný inspektor jmenovaný Ministerstvem pro místní rozvoj. Jeho úkolem je zkontrolovat projektovou dokumentaci, opatřit souhlasná stanoviska dotčených orgánů, dodržet jejich případné požadavky a opatřit vyjádření dotčených osob. Výsledkem je pak vydání tzv. certifikátu o proveditelnosti stavby nahrazujícího stavební povolení, který se následně oznamuje stavebnímu úřadu. Teprve poté může stavebník začít stavět. Oproti klasickému stavebnímu řízení, které trvá nejméně půl roku, ale často i déle než rok, lze certifikát získat za měsíc a někdy i dříve.
Vydání certifikátu je podmíněno splněním několika podmínek. Nejprve stavebník uzavře s autorizovaným inspektorem písemnou smlouvu, v níž se inspektor zaváže provést kontrolu projektové dokumentace. Mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem jde o soukromoprávní vztah, kde inspektor odpovídá za škodu způsobenou při výkonu své činnosti.
Je také nutné mít souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření stavbou dotčených osob. Ohledně námitek vůči zamýšlené stavbě pak inspektor musí mezi stavebníkem a dotčenými osobami dosáhnout kompromisu a konsenzu. Když se mu to nepodaří, nemá rozhodovací pravomoc, ale musí věc předat stavebnímu úřadu; ten poté naváže klasickým stavebním řízením.
Nutno rovněž uvést, že zkrácené stavební řízení nelze vést ohledně staveb, které jsou ze zkráceného stavebního řízení vyloučeny zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánovaní.
Rezervy v zákonech může vyplnit soudní rozhodnutí
Přes zřetelně dobré úmysly zákonodárce otevřelo zavedení institutu zkráceného stavebního řízení v praxi cestu ke krácení práv stavbou dotčených osob. Stávající zákonná úprava má totiž značné rezervy, které někteří stavebníci zneužívají ve svůj prospěch. Neberou přitom v úvahu, že soud může dodatečně chybějící pravidla dovodit, a postavit tak již vydaný, účinný a stavebníkem zaplacený certifikát na velmi nejistou půdu.
Motivem pro využití zkráceného stavebního řízení často není pro stavebníky jeho rychlost a jednoduchost, ale předpoklad, že jim umožní realizovat jejich stavební projekty bez ohledu na práva a námitky dotčených osob. Inspektoři někdy opomíjejí či dokonce záměrně neoslovují některé osoby, jejichž práva jsou zamýšlenou stavbou zcela zjevně dotčena a u nichž lze očekávat, že budou mít vůči stavbě námitky.
Jindy autorizovaný inspektor námitky dotčených osob sice vyslechne a přislíbí jejich zohlednění v certifikátu, ale nakonec je buď zcela ignoruje, nebo je „vyřeší“ po svém. Stalo se i to, že inspektor vydal certifikát i v situaci, kdy územní rozhodnutí vydané ke stavbě bylo v té době již zrušeno. Absence explicitních pravidel v zákoně tak svádí k domněnce, že „povolení“ stavby certifikátem je zcela v rozhodovací pravomoci autorizovaného inspektora, jehož jediným „strašákem“ je jeho profesní odpovědnost, když proti certifikátu zákon výslovně neuvádí žádný opravný prostředek.
Nedávné průlomové rozhodnutí Městského soudu v Praze však mezery v zákoně alespoň částečně překlenulo a potvrdilo, že zkrácené stavební řízení v žádném případě neumožňuje nerespektovat práva dotčených osob. Zároveň soud potvrdil, že zkrácené stavební řízení je vhodné v případech, kdy je stavební záměr nekonfliktní, anebo je sice kontroverzní, avšak stavebník je připraven činit určité kompromisy.
Proti certifikátu je nově přípustné odvolání, a to k Ministerstvu pro místní rozvoj. Tento závěr by měl v brzké době s konečnou platností potvrdit i Nejvyšší správní soud, který se tématem zabývá v souvislosti s kasační stížností inspektora nespokojeného s prvoinstančním rozhodnutím soudu. Stále však zůstává nedořešeno množství souvisejících otázek, a to lhůtou pro podání opravného prostředku počínaje a okamžikem „nabytí právní moci“ certifikátu konče.