Evropská rada a lídři eurozóny jsou politici. Potřebují politická rozhodnutí a to je přesně to, co se dnes večer očekává. Evropská rada tady není od toho, aby přicházela s detaily všech čísel o finančních technikáliích, „vysvětlil“ mluvčí Evropské komise Bailly před večerním Summitem EU27 a eurozóny. Je tak stále pravděpodobnější, že teprve po Summitu budou následovat práce na technickém řešení dojednaných kroků a dozvíme se nejvýše rámec slibovaného balíku kroků v boji proti šíření dluhové krize. Ne konkrétní detaily, zřejmě už vůbec ne čísla. „Ta se budou dopočítávat a vykreslovat až později,“ naznačil mluvčí Evropské komise Olivier Bailly.
"Dnes se pravděpodobně nedohodneme na všech detailech, ale měli bychom po dnešku mít vyjasněnou celkovou linii," řekl lucemburský premiér a současně šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker, který do sídla Rady EU dorazil s více než tříhodinovým předstihem. „Kdybych v to neměl důvěru, tak bych sem vůbec nejezdil. Úplně klidný ale nejsem, to bych nepřijel tak brzo," řekl v reakci na dotaz, zda podle něj dnes lídři opravdu přijdou s kýženou dohodou.
Evropští lídři po nedělním summitu eurozóny původně ujišťovali, že dnes předloží komplexní balík pro řešení dluhové krize a zklidnění napjaté situace, ohrožující stabilitu a budoucnost eura i výhled evropské ekonomiky.
Jeho základními stavebními kameny mají být a) zvýšení kapitálu evropských bank b) zvýšení dosahu záchranného fondu eurozóny EFSF a c) mnohem razantnější odpis řeckého dluhu daleko za rámec dosud dojednaných 21 procent dohodnutých na červencovém summitu eurozóny. Vedle těchto kroků budou diskutována opatření, co udělat se stávající legislativou kolem EU a „neposlušnými“ dlužníky.
Shrňme si poslední vyjádření před Summitem přehledně:
Odpis řeckého dluhu
Za takřka hotovou věc je považován kompromis na odpisu 50 procent řeckého dluhu. Pozice nedělního Summitu byly 60% požadavek eurozóny a 40% nabídka bank. O 50% kompromisu hovoří šéf Eurogroup Juncker, rozmezí 50-60 procent prosazuje německá kancléřka Merkelová. Následující model představil řeckým bankám jako nejpravděpodobnější variantu řecký ministr financí Evangelos Venizelos: Řecku bude umožněno odepsat 50 procent dluhu. 15 procent bude investorům vyplaceno v hotovosti jako „motivace“, aby byli vůbec ochotni na dohodu přistoupit. Zbývajících 35 procent dluhu má být směněno na nový 30letý dluh s kupónem 6 procent. Soukromí investoři nyní drží zhruba 205 miliard eur řeckého dluhu. Odpis 50 % tedy znamená pro řecko snížení této zátěže na 102,5 miliardy eur. Cílem podle Merkelové je, aby řecké dluhy klesly do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu země.
Řecko údajně požaduje, aby se nové rozhodnutí ohledně odpisu části dluhového břemena týkalo všech dluhopisů se splatností až do roku 2035. Uniklá zpráva mezinárodních inspektorů v Řecku uvádí, že pokud soukromí držitelé neodepíšou až 60 procent pohledávek, bude Řecko k zajištění solventnosti potřebovat více než 250 miliard eur.
Nejasnosti ale bují kolem dalších technických podrobností transakce, zejména na podílu, kolik rizika má být zajištěno. Hlasy z EU nevylučují řešení, které by se pro banky stalo nikoli dohodou, ale vnuceným. Narozdíl od podílu odpisu řeckého dluhu u této otázky zdroje hovoří o tom, že se jednání zasekla.
Zvýšení kapitálu bank
Evropští politici mají dát bankám ultimátum do 30. června příštího roku na to, aby posílily svou kapitálovou bilanci a jejich jádrový ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 po odepsání držených státních dluhopisů dosahoval nejméně 9 procent. EU údajně plánuje omezení pro výplatu dividend a bonusů do té doby, dokud banky stanoveného minima nedosáhnou. Návrh prohlášení připravený pro dnešní summit EU kromě tohoto konkrétního tlaku na navýšení kapitálu bank pro „urgentní“ obnovení důvěry ve výprodeji zdecimovaný sektor chce po bankách, aby jejich kapitál byl „té nejvyšší kvality“. O kolik však budou muset evropské banky své současné kapitálové rezervy navýšit, připravovaný dokument EU nemluví. Očekává se, že se banky ve snaze o rekapitalizaci nejprve obrátí na soukromý sektor a použijí vnitřní zdroje (prodeje aktiv, zadržený zisk). Angela Merkelové dnes uvedla, že případná pomoc bankám z EFSF by měla existovat jako „poslední instance“.
Nová pravidla fondu EFSF, odkupy dluhopisů ECB
Zásadním faktorem ke zvládnutí nynějších problémů je podle Merkelové vedle rekapitalizace evropských bank "firewall před šířením dluhové nákazy" v podobě posílení Evropského fondu finanční stability (EFSF). Pro něj si Merkelová odpoledne poměrem hlasů 503:89 zajistila podporu v dolní komoře německého parlamentu Bundestag. To umožňuje kancléřce, aby na večerním summitu EU a eurozóny v Bruselu kývla na dojednávaný komplexní plán včetně revize EFSF. Chybět v něm ale definitivně má výzva směřovaná ECB, aby ta pokračovala v nákupech dluhopisů rizikových států na sekundárních trzích. To požadovaly některé země, Berlín rozhodně odmítal. "Všechny modely, které zapojují Evropskou centrální banku, byly smeteny ze stolu a nejedná se o nich," prohlásila dnes kancléřka.
Vstřícný komentář dalším odkupům dluhopisů ale poskytl nastupující guvernér ECB Mario Draghi. Banka je podle něj připravena pokračovat v praxi nestandardních opatření, aby tak zajistila lepší fungování trhů. "Eurosystém je rozhodnut svými nekonvenčními opatřeními zabránit selhávání peněžních a finančních trhů," uvedl Draghi. "Intervence zabraňují tomu, aby se nerovnováhy zhoršovaly. Nestačí však k tomu, aby vyřešily hlavní příčiny problému," dodal centrální bankéř. "Bez rezolutní a vytrvalé reakce od příslušných národních vlád, které odstraní nerovnováhy ve veřejných financích podporou růstu, nebude cíle dle Draghiho dosaženo. Výslovně vyzval italskou vládu, aby zavedla rozpočtová opatření dohodnutá v září a aby tak zvláště ve veřejných výdajích učinila "rychle a kompletně".
Změna unijní legislativy
Evropská unie se musí stát unií stability a musí zabránit, aby se dluhová nákaza rozšířila z Řecka na další státy. Kvůli tomu je potřeba maximálně posílit základy eurozóny. Ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásila kancléřka Angela Merkelová. Aby se současná krize měnové unie neopakovala, je podle ní nutné změnit smlouvu o EU, aby bylo možné postihovat státy, která dlouhodobě porušují unijní pakt stability.
„Evropa se musí stát unií stability," řekla kancléřka. Aby se toho dosáhlo, je nejprve potřeba zvládnout nynější krizi a zastavit její šíření. Současně do budoucna zabránit, aby členům eurozóny narůstaly dluhy a klesala jejich konkurenceschopnost. V závěrečném dokumentu ze summitu se podle ní objeví výzva prezidentu EU Hermanu van Rompuyovi, aby do prosince připravil návrhy, jak v unijní smlouvě posílit dodržování paktu stability členskými státy. "Nejde o celkovou reformu lisabonské smlouvy, ani o další zespolečenšťování hospodářské a finanční politiky. Jde o to, aby bylo možné zasáhnout vůči zemím, které stále a znovu porušují pakt stability a růstu," naznačila Merkelová plánované změny ve smlouvě. Trestem pro rozpočtové hříšníky by podle ní mohla být například žaloba před evropským soudním dvorem.
„Jsem si vědoma, že změna každé smlouvy přináší rizika. Je to dlouhý proces, který musí podpořit všech 27 členských zemí. Přesto je nutnou a nejlepší cestou, jak zabránit rozdělení Evropy na státy, které platí eurem a které ne," soudí německá kancléřka a vyzvala evropské státy k připravenosti unijní smlouvu upravit.
(Zdroj: FTD, FT, AP, DPA, Bloomberg, CNBC, Kathimerini, čtk)