Tato vláda prolamovat limity těžby hnědého uhlí nebude, slíbil o víkendu před novináři premiér Petr Nečas (ODS). Ctí prý koaliční dohodu, do níž nedotknutelnost limitů prosadily VV. Vláda přitom bude zanedlouho rozhodovat, zda se přikloní k energetické koncepci, která s uhlím za limity počítá. Zároveň je Nečas ochotný jednat i o nápadu poslance Milana Šťovíčka (VV), který chce, aby stát neprodával těžařům uhlí tak lacino. To by mohlo státu vynést až 2,5 miliardy korun; tři hnědouhelné firmy loni vydělaly celkem 6,2 miliardy.
Limity jsou v Ústeckém kraji velmi citlivé téma; vznikly v roce 1991 na konci největšího uhelného rozmachu a mají za úkol ochránit alespoň část krajiny. Brání mimo jiné zboření Horního Jiřetína a těžbě na samém okraji třicetitisícového Litvínova. Obyvatelé obou dotčených měst si v loňských volbách zvolili do čela politiky, kteří s další těžbou nesouhlasí. Proti stojí i řada ekologických organizací.
Za limity je u Litvínova zhruba tolik uhlí, kolik by stačilo spotřebě Česka a vývozu na zhruba 17 let. Odpůrci těžby vnímají prolomení limitů jako precedens, který povede i ke zboření dalších měst. Další velká ložiska jsou administrativně odepsaná, ale fyzicky existují, například pod Litvínovem, Chomutovem nebo Teplicemi. Zastánci těžby naopak argumentují tím, že udržení těžby pomůže zaměstnanosti v regionu a zajistí Česku relativně levné teplo. Zachování limitů je jedním ze stěžejních slibů VV a podporovala ho i TOP 09.
"Neprolomení limitů je součástí koaliční smlouvy a ODS dohodu ctí. Nebudeme podporovat prolomení limitů," odpověděl na dotaz ČTK Nečas. Co to znamená pro připravované energetické koncepce, ale blíže nevysvětlil. "Na druhé straně je nezbytné dát možnost k jednání těžebních společností a majitelů pozemků a nemovitostí. Pokud dojde k seriózní dohodě bez hrozby vyvlastnění, není důvod, proč by taková smlouva nemohla být uzavřena," dodal Nečas. Možný nedostatek uhlí je podle něho pro teplárenství skutečně hrozbou.
Nečasovo vyjádření zřejmě není automatickou garancí limitů, uhlí za nimi se totiž vláda odepsat nechystá, odpovídá ale na to, jak se vláda zachová v tomto volebním období.
Současné vedení ČSSD limity chce zachovat, regionální organizace ale mají jiný názor. Náměstek ústecké hejtmanky Pavel Kouda (ČSSD) dokonce jménem kraje doporučil, aby si vláda vybrala tu variantu energetické koncepce, která s prolomením limitů počítá.
Jednoznačný není ani Nečasův názor na zpoplatnění těžby. Uhlí je totiž majetkem státu, který ho těžařům jen prodává. Za to by si podle zákona mohl říct až deset procent jeho ceny, vyhláška ministerstva průmyslu ale stanovuje za uhlí jen 1,5 procenta, tedy asi sedm korun za tunu. Ekologové a teď i poslanec Milan Šťovíček navrhují zvýšení. "Co se odvodů týče, jsme připraveni o tom diskutovat," řekl Nečas.
Tři těžařské firmy - Severočeské doly, Czech Coal a Sokolovská uhelná - vloni utržily 29 miliard korun a vydělaly 6,2 miliardy. Podle Nečase ale stát jejich zisky sotva ovlivní. "Jakékoli zvýšení odvodů se projeví v cenách za uhlí a zaplatíme to my jako spotřebitelé," prohlásil. Největší těžební firma, Severočeské doly, považuje zvýšení poplatků až na desetiprocentní hranici za likvidační; výnosnost ložisek se prý bude pomalu snižovat a firmy budou mít problémy samy se sebou.