Porevoluční transformace přinesla prudké změny, které česká společnost, velmi otrlá, cynická a zaměřená na krátkodobé cíle, ještě nedokázala vstřebat. Také z následků privatizace, rychlého procesu neopakovatelného přesunu majetku, se budeme léčit ještě dlouho, neboť její forma dala základy dnešní podobě byznysu i celé společnosti, uvedl mimo jiné v online rozhovoru ke korupci ředitel české Transparency International David Ondráčka. Opatrnost vyslovil směrem k očekáváním od nové nezkažené (?) generace: Mnozí jsou ještě drsnější a štve je, že přes 10 až 15 lety šlo zbohatnout snadněji, uvedl také v rozhovoru Ondráčka. Politici podle něj stále spoléhají na presumpci neviny, nedochází jim ale, že situace se dramaticky mění…
Součástí české společnosti je dle Davida Ondráčky dnes, po 22 letech od pádu komunismu, standardní kapitalistická korupce a vliv minulého režimu již nehraje tak velkou roli. Od malé korupce se ta přesunula na propojení byznysu a politiky, ovlivňování pravidel hry a ataky na veřejné finance. Výraznou změnu podle něj nelze čekat od mladé generace, jejíž absolventi přijdou do firem a institucí a přizpůsobí se postupům. Kupónová privatizace, která do značné míry předurčila dnešní podobu českého byznysu, měla v sobě zakódovaný problém, podpořený neregulací fondů a umožněním vyvádění a koncentrace majetku. Forma se podle Davida Ondráčky spíše neosvědčila, což je ale vidět až s odstupem času.
Za nejvážnější kauzy poslední doby Ondráčka označil případ ČEZ-Roman-Škoda Plzeň. „Jde v něm skutečně o miliardy, takový český Enron. Nechápu, jak je možné, že pan Roman dále zůstává v dozorčí radě ,“ uvedl. Za druhou vážnou oblast korupce označil rostoucí manipulaci s EU fondy. „Mohou způsobit obrovský problém do budoucna,“ varuje. Podíl kauz, které se skutečně daří vyšetřovat a rozkrýt, odhadl na nejvýše 10 procent. „ O dalších se píše v novinách, ale mnohdy je rozkryta jen jedna jejich vrstva. Řada kauz začíná účelovým pouštěním informací na protivníka, vyřizováním účtů. Mnohdy nejasné motivace je třeba velmi pečlivě filtrovat,“ uvádí šéf české TI.
Řešením situace veřejných zakázek je podle Ondráčky jejich důsledné ekonomické zdůvodnění (neboť vše korupčně podstatné se řeší při definování předmětu zakázky, kvalifikačních a hodnotících kritérií, nikoli pak ve výběrové komisi) a omezení megatendrů. Politici si podle Davida Ondráčky neuvědomují, že veřejný tlak sílí. Změnit se podle Ondráčky musí stav, kdy politik maximálně odstoupí a je uklizen. „Vyšetřování je závislé na schopnosti policie a státních zástupců najít důkazy a vazbu mezi činem a majetkem, prokázat trestný čin a následně majetek a výnosy z takové činnosti zabavovat. Přesto si myslím, že politici jsou pod mnohem větším tlakem než před několika lety, až nelítostným. Kauzy z minula je nakonec dostihnou, uplatní se na ně presumpce viny a podvody a korupce budou stát politické kariéry řadu lidí,“ uvádí.
Co s tím? V zahraničí se dá podle Davida Ondráčky inspirovat kvalitou veřejné správy, nezávislostí kontrolních institucí a soudů, velmi přísným veřejným míněním vůči prohřeškům politiků, podnikatelskou kulturou. Zkvalitnit je třeba také legislativní proces. „Dnes je to velmi často v závěru lobbistická orgie, kde nikdo pořádně neví, o čem hlasuje, kdo co prosadil a čeká se, jak to dopadne. Pak nastoupí boj o interpretaci, co vlastně bylo přijato a kdo vyhrál. Poslanci by měli mít omezenou možnost podávat pozměňovací návrhy bez zdůvodnění, zakázat přílepky, upravit jednací řád. A přijmout aspoň základní pravidla pro lobbing,“ vyjmenovává Ondráčka. Komplexnější řešení, než pouze v oblasti veřejných zakázek, podle něj potřebuje medializovaná otázka anonymních akcií. „Když anonymní firma získá dotaci, peníze z fondů EU, pronajme si krajský majetek, koupí od města pozemek, o zakázku nejde, ale o veřejné peníze ano. Proto jsem pro nalezení širšího řešení, samozřejmě co nejdříve, protože ten problém tady reálně je a je velký,“ uvádí David Ondráčka.
A jak nahlíží na stále četnější protikorupční iniciativy? Skutečně to je v poslední době boom. Na jedné straně je dobře, že podnikatelé chtějí nést spoluzodpovědnost za řešení současného stavu a investovat peníze (to si nejsem jistý). Zároveň je to módní a teprve se uvidí, jestli to myslí vážně, dlouhodobě a mají promyšlené cíle. Na potom trendu zapojování byznysmenů do boje proti korupci mě zajímá, jestli to budou ony „rockeffelerovské“ příběhy, od nejasného zbohatnutí k mecenášství a tlaku na kultivaci společnosti - to zatím přečíst nelze,“ míní Ondráčka. „Když se bohatý člověk takto rezolutně přihlásí do veřejného života, tak to politikou hýbe. Byl posledních 20 let součástí politicko-byznysově-lobbistického prostředí, což mu bude vždy současný establishment předhazovat a snažit se jej diskreditovat. Teď si prochází svým tvrdým mediálním lynčem a mnohá kritika je hodně účelová,“ uvedl k otázce na Andreje Babiše a jeho ANO2011. S tím, že aby ale někdo mohl uspět politicky, musí umět naštvanost a frustraci veřejnosti z korupce a dalších neduhů překlopit do pozitivního programu, pak by nabídl alternativu. „A hlavně politika a veřejný prostor má jiná (někdy méně racionální, ale jiná) pravidla než byznys,“ uvádí Ondráčka.
Co pomůže omezit českou korupci nad rámec změn práva? „Podle mé zkušenosti platí, že více na západ se pravidla více dodržují a respektují se i nepsané hranice chování, na východ to jde spíše opačně. Proti našim postkomunistickým sousedům na tom nejsme dramaticky hůře, ale to by nás nemělo moc konejšit a hladit po srsti. Hlavně ale: jsme tak malá země s chytrými lidmi, že bychom si měli umět vládnout rozumně,“ uzavírá David Ondráčka.
Přímé odpovědi Davida Ondráčky, ředitele Transparency International v České republice, su můžete přečíst v online rozhovoru zde.