Aktualizováno Rozhořčení investorů i politických špiček nad lehkostí s jakou argentinská vláda oznámila záměr převzít za minimální kompenzaci 51 procent akcií ropného koncernu YPF od španělského Repsolu nezabralo. Navzdory hlasitým odsudkům a varováním před politickou odvetou dolní komora argentinského parlamentu v noci na dnešek naprostou většinou (207:32) zestátnění schválila. Vyvlastnění podílu španělského koncernu (14 EUR, 0,71%) v YPF tak po souhlasu horní komory argentinského parlamentu v minulém týdnu už nic nebrání. Nejedná se přitom zdaleka o první krok, kterým Argentina uvedla svět do rozpaků.
Ropný koncern YPF byl v minulosti státní, Argentina jej ale spolu s dalšími společnostmi v 90. letech zprivatizovala. Současná vláda se ale z popudu prezidentky Cristiny Fernández Kirchner snaží udělat z těžby ropy a dalších surovin veřejný zájem, což jí zestátnění YPF usnadňuje. Návrh podpořila i část opozice a většina řadových obyvatel Argentiny.
Španělská společnost před třemi týdny firmu ocenila na 18,3 miliardy dolarů, nebo asi 46,55 USD/akcie. Za svůj majoritní podíl přitom požaduje asi 10,5 miliardy dolarů. Argentina sice před uzákoněním vládního záměru žádný návrh kompenzace za převzetí podílu nenabídnula, ale komentátoři s odvoláním na oficiální kruhy hovoří o rozhodně nižší částce, než by si představoval.
"Všechny společnosti, které působí v Argentině, i ti ostatní, musejí pracovat ve prospěch veřejného zájmu, což v tomto případě znamená energetickou soběstačnost Argentiny," prohlásil před včerejším hlasováním vládní poslanec Agustín Rossi.
Pro je YPF velmi důležitá, protože se na celkových rezervách ropy a zemního plynu, jimiž disponuje, podílí asi ze 42 procent. Podle odhadů má celkové rezervy kolem 2,1 miliardy barelů ropy.
Převzetí koncernu YPF je pouze posledním z řady políčků, které Argentina uštědřila mezinárodním investorům. Bankrot země v roce 2001 asi příliš připomínat netřeba, nesplacený závazek 9 miliard dolarů pouze u investorů sdružených v takzvaném Pařížském klubu ale za zmínku stojí. Před pěti lety potom předchůdce a manžel současné prezidentky Nestor Kirchner vyvolal vlnu nevole, když posílal do světa zkreslené informace ohledně míry inflace v zemi. Vysloužil si za to veřejný odsudek Mezinárodního měnového fondu.
V roce 2008 dále pošramotila obrázek země Cristina Fernández Kirchner, když oznámila znárodnění soukromých důchodových fondů, které do rozpočtu země přineslo 24 miliard dolarů. O rok později následovalo znárodnění akciové společnosti Aerolineas Argentinas.
V roce 2010 potom argentinská prezidentka znesvětila nezávislost centrální banky, když přiměla jejího tehdejšího guvernéra, aby sáhl do rezerv centrální banky pro splacení části dluhu Argentiny.
Současný spor o vynucené převzetí španělského podílu v YPF se téměř jistě dostane před mezinárodní soudy. Vláda v Madridu sice jako protiopatření omezila dovoz bionafty z této jihoamerické země, Evropská unie zrušila plánovaná ekonomická jednání s Argentinou a MMF zavřel svou kancelář v Buenos Aires, ale argentinská vláda si z těchto kroků zatím nic nedělá.
Argentinská vláda navíc znovu rozvířila doutnající spor o souostroví Falklandy, který před 30 lety skončil krátkou válkou s Velkou Británií. Nechala si totiž natočit oficiální olympijský spot, který si britská strana vykládá jako provokaci. Reklamu totiž tvoří záběry na argentinského olympionika, který trénuje na Falklandách a končí heslem "Abychom mohli závodit na britské půdě, trénujeme na té argentinské."
(Zdroj: AP, Bloomberg, ČTK, Reuters, Aljazeera, YouTube)