Zeman jmenoval Rusnokovu vládu. Přežije hlasování o důvěře?

Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval prozatímní vládu vedenou ekonomem Jiřím Rusnokem. Dvanáctá vláda samostatné České republiky vzniká z rozhodnutí prezidenta a proti vůli většiny v Poslanecké sněmovně, kterou zřejmě stále ještě mají strany bývalé vládní koalice. Její vláda v čele s premiérem Petrem Nečasem (ODS) před nedávnem padla v důsledku skandálu s možným zneužitím vojenské tajné služby a podezřením na uplácení několika exposlanců ODS. Kabinet tak bude mít složitou pozici a není zřejmé, zda v dolní parlamentní komoře bude do 30 dnů schopen získat potřebné vyslovení důvěry. 
 
V úřednické vládě zasednou někteří lidé, kteří mají k Zemanovi blízko. Ministryní spravedlnosti bude někdejší Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, vicepremiérem a ministrem vnitra Martin Pecina. Okolí prezidenta se netají úvahami o tom, že výrazné vládní postavy spojené s "prezidentskou" Stranou práv občanů - Zemanovci (SPOZ) by mohly tomuto politickému uskupení pomoci v příštích parlamentních volbách.

Rusnok dnes Zemana navštívil na Hradě. Prezidentova kancelář ale obsah setkání nijak neupřesnila a designovaný premiér na otázky ČTK o tématu jednání s hlavou státu nereagoval. Pozornost také vzbudila volba někdejšího premiéra a neúspěšného prezidentského kandidáta Jana Fischera pro post vicepremiéra a ministra financí. Fischer v podstatě současně s oznámením svého vládního působení splatil milionové dluhy za neúspěšnou prezidentskou kampaň. 

Rusnokova vláda nahrazuje Nečasův kabinet, který skončil po skandálu spojeným s možným zneužívám tajné služby a údajným uplácením několika poslanců. V souvislosti s kauzou je ve vazbě sedm lidí, včetně Nečasovy blízké spolupracovnice Jany Nagyové. Státní zástupce tento týden doručil do Sněmovny žádost o vydání dosavadního premiéra k trestnímu stíhání.

Jediným ministrem z Nečasova kabinetu, který zůstává ve funkci, je šéf obrany Vlastimil Picek. Někdejší generál svou pokračující vládní misi zdůvodňuje snahou dokončit schvalování pro armádu důležitých zákonů či potřebou schválit prodloužení pronájmu stíhaček pro české letectvo.

Za svůj cíl si Rusnokův kabinet podle dosavadních vyjádření jeho šéfa vytýčil především přípravu státního rozpočtu. S daňovými změnami či úpravami kontroverzní penzijní reformy tato vláda zřejmě příliš nepočítá. V médiích už zazněly některé dílčí plány nových ministrů, například na zvýšení minimální mzdy či navýšení počtů policistů. Rusnok po jmenování uvedl, že nová vláda se mimo jiné zaměří na obnovení hospodářského růstu, čerpání fondů EU a dotažení celé řady nastartovaných procesů minulou vládou.

Hlasování o důvěře

Strany dosavadní vládní koalice postup hlavy státu při sestavování vlády, kterou Zeman označuje za "kabinet odborníků", ostře kritizují a avizují, že v Parlamentu nebudou proti jejich vůli Rusnok a jeho lidé moci nic podstatného prosadit. ODS, TOP 09 a LIDEM chtěli po Nečasově pádu sestavit kabinet v čele s místopředsedkyní občanských demokratů Miroslavou Němcovou. Těsně předtím, než Zeman pověřil Rusnoka sestavením úřednické vlády, oznámila koalice, že má pro svůj návrh řešení politické krize většinu ve Sněmovně. Zeman později uvedl, že pokud Rusnokův kabinet nezíská důvěru, zvažuje, že by dal šanci variantě vlády s Němcovou v čele.

Rusnok už oznámil, že o podpoře pro svou vládu, kterou musí podle Ústavy získat do 30 dnů, chce jednat se všemi politickými stranami. Dosavadní koalice ji ale odmítá. Vyslovit důvěru vládě nechtějí ODS, TOP 09 ani LIDEM. Liberální demokraté sice podporovali vznik kabinetu pod vedením Němcové, zároveň ale jeho podporu podmínili splněním programových priorit LIDEM.

K vyslovení důvěry vládě by teoreticky mohly stačit hlasy 34 poslanců. Jednací řád totiž uvádí, že Sněmovna je schopná se usnášet, pokud je přítomna aspoň třetina ze všech poslanců, tedy 67. K vyslovení důvěry je nutný souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Takový scénář by tedy předpokládal, že většina poslanců by se hlasování nezúčastnila. Premiér Rusnok dnes po jmenování uvedl, že hlasování o důvěře vládě ve Sněmovně by se mohlo konat kolem 8. srpna.

Ve středu 17. července dále budou poslanci jednat o rozpuštění Sněmovny. Na tento den svolala předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová na žádost poslaneckého klubu opoziční ČSSD mimořádnou schůzi. Na rozpuštění Sněmovny je zapotřebí nejméně 120 hlasů. Pokud by poslanci tento návrh schválili, prezident by Sněmovnu rozpustil a do dvou měsíců by se musely konat nové volby. Není ale jisté, zda tento návrh uspěje. 

Nová vláda podle Rusnoka vnímá složitou politickou situaci a případné rozpuštění Sněmovny bude respektovat. Dodal, že jednání s parlamentními frakcemi chce zahájit příští týden.

Co si myslíte o šancích Rusnokovy vlády na přežití Vy? - hlasujte v anketě

Nastupující ministr vnitra Martin Pecina si myslí, že vláda důvěru získá. Očekává pak dohodu stran na předčasných volbách, a Rusnokova vláda tak podle něj přežije zhruba do konce roku. "Je to v rukou Parlamentu," podotkl stručně budoucí vicepremiér a ministr financí Jan Fischer.

Nový ministr kultury Jiří Balvín při příchodu do Kramářovy vily poznamenal, že původně své vládní angažmá odhadoval na asi čtyři měsíce. Nyní prý už soudí, že kabinet bude vládnout až do řádných voleb v roce 2014.

(Zdroj: ČTK, MfDnes, Hrad.cz, ČT24)