Japonský premiér prý uvažuje o snížení firemní daně

Japonský premiér Šinzó Abe uvažuje o snížení firemní daně. Chce tak firmám kompenzovat negativní dopad plánovaného dvoufázového zvýšení prodejní daně na jejich hospodaření a přilákat zahraniční investice. Píše o tom dnes japonský list Nikkei s odvoláním na vládní zdroje. 

Abe podle listu vyzval k vytvoření studie o snížení firemních daních jako způsobu zmírnění nákladů pro japonské firmy a přilákání zahraničních investic. Daně z příjmu právnických osob v Japonsku nyní činí 38,01 procenta a patří mezi nejvyšší v průmyslovém světě. Snížení daně by mohlo rovněž podnítit kapitálové výdaje, což je oblast, která zaostává za ekonomickým oživením Japonska. 

Proti snížení daně by se však mohli postavit zastánci fiskální discipliny. Někteří analytici o tomto kroku také pochybují, protože zhruba 70 procent firem již nyní neplatí daň z příjmu právnických osob kvůli účetním pravidlům o tom, jak účtovat ztráty. 

 Podle loňské dohody se má prodejní daň v Japonsku od dubna příštího roku zvýšit na osm procent ze současných pěti. V říjnu 2015 by pak daň měla dále stoupnout na deset procent. Vláda však musí ještě potvrdit, že ekonomika je dostatečně silná, aby se s růstem daní vyrovnala. Rozhodnutí o tom, zda prodejní daň poroste, má padnout v září nebo v říjnu. 

Abe stále váhá, zda prodejní daň zvýšit. Na tento měsíc jsou naplánována setkání vlády se zástupci podnikatelů a s akademiky, se kterými chce premiér zhodnotit dopad zvýšení daně na ekonomiku, napsala agentura Reuters. 

Pochybnosti, zda je vhodné v současné době zvýšit prodejní daň, vyvolaly rovněž poslední údaje o ekonomickém růstu Japonska. Tempo růstu japonské ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalilo na 2,6 procenta ze 3,8 procenta v prvních třech měsících letošního roku a zaostalo za očekáváním analytiků. Mohl za to hlavně pokles firemních investic. 

Japonsko chce prostřednictvím zvýšení prodejní daně získat další peníze na snížení ohromného státního dluhu, který v červnu překonal hranici jedné biliardy jenů (201 bilionů Kč). Výše dluhu je dvojnásobná ve srovnání s velikostí japonské ekonomiky.