Český Energetický a průmyslový holding (EPH) se podle německého deníku Die Welt chystá koupit od energetického koncernu německý hnědouhelný revír Helmstedt s uhelnou elektrárnou Buschhaus. Dohoda je podle informací listu těsně před uzavřením; ji nepotvrdil, ani nevyvrátil. Cenu, za kterou by EPH svou další akvizici v Německu mohl získat, deník neuvedl. EPH už vlastní hnědouhelné doly Mibrag ležící v Sasku-Anhaltsku.
Podle Die Welt byli pracovníci helmstedtských dolů informováni o chystané změně majitele už 12. července. Podle tohoto sdělení zbývalo k uzavření dohody vyjasnit ještě některé body. Podle deníku se to týkalo především otázky dodávek elektřiny z elektrárny Buschhaus jihoněmecké energetické společnosti EnBW.
Jednání mezi EPH a listu potvrdila mluvčí Mibragu, jehož vlastníkem je společnost EP Energy, dceřiná firma EPH. "V současnosti probíhají rozhovory našeho společníka, české energetické firmy EPH, s , do nichž je zahrnut i Mibrag a v nichž se jedná o možný další provoz elektrárny Buschhaus po roce 2017," citoval Die Welt mluvčí společnosti.
Dolnosaská elektrárna Buschhaus, spuštěná v roce 1985, patřila až do své modernizace v roce 2002 k největším producentům emisí oxidu uhličitého (CO2) v Německu. Její dominantou je 307 vysoký komín, nejvyšší v celé zemi. Výkonem 390 megawattů patří ke středně velkým provozům. Ročně vyrobí okolo 2,5 miliardy kilowatthodin proudu. Budoucnost elektrárny byla ale značně nejistá, neboť zásoby uhlí v Helmstedtu mají vydržet jen do roku 2017.
Podle Die Welt by EPH mohl uhlí pro elektrárnu dovážet z hnědouhelných pánví Mibragu na východě Německa. Tamní povrchové doly společnosti produkují ročně zhruba 20 milionů tun suroviny, což pokrývá asi deset procent německé potřeby. Mibrag dosud provozoval jen malé elektrárny do 100 megawattů instalovaného výkonu. Převzetím Buschhausu by tak získal první velké zařízení.
Velkou elektrárnu na hnědé uhlí chce EPH již delší dobu vybudovat v Profenu jižně od Lipska. Projekt by měl podle plánů holdingu zahájit provoz v roce 2020, konečné investiční rozhodnutí ale podle Die Welt stále nepadlo. Zda na něj bude mít vliv koupě elektrárny Buschhaus, není podle listu zatím jasné.
Německo se chystá do roku 2022 uzavřít všechny jaderné elektrárny v zemi. Energetické koncerny proto věří, že uhelná zařízení mají budoucnost, neboť budou nezbytné pro udržení stability německých přenosových sítí. Elektřina z hnědého uhlí pokrývá v současnosti podle Die Welt největší díl spotřeby v Německu - 26 procent. Za ní je proud z obnovitelných zdrojů (23 procent), z černého uhlí (19 procent) a z jádra (16 procent).
si naopak prodejem dolnosaského hnědouhelného revíru bude moci snížit svou bilanci emisí CO2. To pro společnost bude mít nezanedbatelný finanční efekt, neboť po reformě evropského trhu s emisnímu povolenkami má jejich cena značně stoupnout. Šéf firmy Johannes Teyssen už před časem bez dalších podrobností oznámil, že se chystá po celé Evropě zavřít elektrárny o celkovém výkonu 11.000 megawattů. Součástí této strategie má být i prodej elektráren v Německu a zaměření se na působení v hospodářsky rostoucích rozvojových zemích.