Jedním ze záměrů tzv. velké novely stavebního zákona bylo zjednodušení postupů při přípravě doplňkových staveb u rodinných domů a u staveb pro rodinnou rekreaci v zastavěném území, kterými jsou například bazény či stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky.
Velká novela stavebního zákona však myslela i na stavby, které neslouží pouze individuálním zájmům, ale i na ty, které slouží k zajišťování potřeb, na kterých je veřejný zájem. Stavební povolení ani ohlášení tak dále nově nevyžaduje ani výměna vedení technické infrastruktury.
Provozovateli technické infrastruktury stanoví energetický zákon povinnost zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu a rozvoj infrastruktury. Odstraněním povinnosti žádat stavební úřad o územní souhlas či územní rozhodnutí tak novela stavebního zákona provozovatelům umožní operativně reagovat na potřebu výměny zastaralých částí a komponentů infrastruktury za nové moderní, odpovídající současnému stavu technického a technologického vývoje. Výměna vedení technické infrastruktury dle uvedené výjimky má však svá omezení. Výměnou se nesmí změnit trasa technické infrastruktury a nesmí dojít k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.
Výjimka dopadá také na přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.
K výše uvedeným stavbám není rovněž zapotřebí žádat o vydání územního rozhodnutí (přesněji rozhodnutí o umístění stavby) či územního souhlasu.
Jen s územním rozhodnutím
Bez stavebního povolení či ohlášení, avšak s územním rozhodnutím či souhlasem lze realizovat stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300 m2 zastavěné plochy a 7 m výšky (s výjimkou staveb pro ustájení zvířat či chovatelství, a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek), podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny, vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu a související technologické objekty, rozvody tepelné energie a související technologické objekty, vedení sítí veřejného osvětlení, stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla, vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní, odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.
Velká novela stavebního zákona ušetřila v mnoha případech stavebníkům čas, který by jinak strávili shromažďováním podkladů pro územní a stavební řízení a následně řízeními samotnými, což lze považovat bezesporu za přínos. Stavět bez stavebního povolení či ohlášení, však může stavebníkům přinášet i určitá rizika, se kterými je třeba se vypořádat. O těchto rizicích se zmíníme příště.