I po účinnosti nového občanského zákoníku (NOZ) bude kontraktační proces tak, jak je upraven nyní, v podstatných rysech zachován. Stejně jako nyní bude třeba k uzavření smlouvy učinit návrh (nabídku) a jeho přijetí. Oproti dnešní úpravě však takovým přijetím bude moci výjimečně být i odpověď s dodatkem či odchylkou od původního znění návrhu, což se dosud považovalo za jeho odmítnutí. Podmínkou však bude, aby přijetí měnilo podmínky návrhu jen nepodstatně.
Co je podstatnou či nepodstatnou změnou bude třeba posuzovat vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Přitom bude patrně možné vyjít z ustanovení vymezujících podstatné porušení smlouvy. Za podstatnou změnu původního návrhu tak pravděpodobně bude možné považovat takovou změnu, o které její autor musel vědět, že by ji navrhovatel nepřijal.
Negativním důsledkům „odchylných“ přijetí se však navrhovatel bude moci vyhnout tím, že to buď výslovně vyloučí dopředu již v nabídce, nebo alespoň bez zbytečného odkladu po doručení takového přijetí.
Reklama, katalog a vystavení
Za nabídku na uzavření smlouvy NOZ nově výslovně považuje i návrh dodat zboží nebo poskytnout službu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží. To však pouze s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti navrhovatele plnit. Nabude-li tedy přijetí takové nabídky účinnosti až poté, co podnikatel již zboží zcela vyprodal, smlouva patrně uzavřena nebude a navrhovatel nebude muset zboží opatřit a dodat. K obdobnému výsledku dojde, ztratí-li podnikatel v mezidobí schopnost plnit, například v důsledku probíhajícího insolvenčního řízení.
Potvrzovací dopisy
Zcela zásadní novinku pak představuje úprava tzv. následného potvrzení smlouvy. Uzavřou-li strany při podnikání smlouvu jinou než písemnou formou, například ústně, přičemž následně jedna ze stran zašle druhé straně o této smlouvě písemné potvrzení, platí smlouva za uzavřenou s obsahem uvedeným v potvrzení, a to i s případnými odchylkami od původně ujednaného obsahu. Podmínkou je, že takové odchylky jsou jen nepodstatné a jsou takového rázu, že by je rozumný podnikatel ještě schválil. Na takovou podmínku však nebude vhodné v praxi příliš spoléhat, neboť bude zpravidla obtížné prokazovat původně ujednaný obsah smlouvy a to, že obsah potvrzení se od něj odchyluje podstatně. Adresát písemného potvrzení jej však bude moci výslovně odmítnout právním jednání vůči druhé straně, čímž by tyto potenciální nepříjemnosti měly být vyloučeny. Uvedená úprava nicméně znamená, že písemnostem zákazníků a smluvních partnerů budou muset podnikatelé přikládat více pozornosti než doposud.