Všichni si myslí, že vliv peněz na americkou politiku je známou věcí. Jak velký ale ten vliv vlastně je? Po celá desetiletí se politologové tomuto tématu vyhýbají, protože se zdá, že je těžké ho uchopit nějakou kvantitativní vědeckou analýzou. Nyní se pozornost tímto směrem obrací a výsledky bádání v této oblasti mohou změnit samotný pohled na fungování americké demokracie.
Martin Gilens a Benjamin Page podrobili analýze 1779 politických rozhodnutí, která byla učiněna za posledních 20 let. Jejich závěr je následující: „Ekonomické elity a organizované skupiny, které reprezentují zájmy korporací, mají významný vliv na americkou vládní politiku. Průměrný občan a zájmové skupiny založené na velkém počtu lidí mají naopak vliv malý, nebo vůbec žádný“. Kvantitativní analýza dokonce ukazuje, že zájmy „ekonomikcých elit“ mají asi 15 krát významnější dopad na politiku než zájmy běžných občanů.
Gilens a Page svou studií zpochybňují obvyklé pohledy na fungování americké politiky. Často se v souvisloti s ní hovoří například o tom, že role organizovaných skupin má velkou váhu, ale že zájmy běžných občanů jsou v rámci boje mezi zájmovými skupinami stále dobře reprezentovány. V duchu podobných teorií je vychovávána většina studentů, podle zmíněných závěrů jde ale o velký věděcký omyl, který ignoruje to, co ve skutečnosti ovlivňuje americkou politiku.
Práce Gilense a Page naznačuje, že je třeba provést další výzkum v oblasti dominance ekonomických elit. Například Joshua Kalla a David Broockman provedli experiment, v jehož rámci kontaktovali 191 kanceláří kongresmanů s žádostí o diskusi nad právě projednávaným zákonem. Když byla žádost spojená s informací, že žadatel přispívá na volební kampaň, došlo k v 19 % případech k pozvaní na setkání. Když tato informace přiložena nebyla, pozváno bylo jen 5 % žadatelů. To samo o sobě neznamená, že by pozvaní lidé měli nakonec větší vliv na politická rozhodnutí. Ukazuje to ale jasně, jak ekonomické elity zástávají svůj vliv.
(Zdroj: Washingtonpost)