Někteří se domnívají, že je přehnané dělat povyk kolem psychologického experimentu firmy na téma šíření emocí mezi uživateli této sociální sítě. Nikdo při něm neutrpěl újmu a řadí se ke zprávám o zneužití vědy v mnoha jiných případech. List Financial Times však soudí, že je tu jeden velký rozdíl. Firmy testují a pak lžou o svém zboží, v případě jsme to my, kdo je testován.
Experiment, jehož výsledek byl zveřejněn teprve nedávno, se konal v roce 2012 s využitím asi 700.000 uživatelů sítě. To je zlomek ve srovnání s 1,3 miliardy těch, kdo jsou k přihlášeni. Výzkum nikomu nezpůsobil újmu, řidiči jedoucí ve vadných automobilech nebo lidé požívající přesolené a tučné sýry riskují mnohem víc. ale zmanipuloval výběr příspěvků zobrazovaných uživatelům a pak zjišťoval, jak to ovlivňuje emoce.
Experiment ukázal na dvě věci. Zaprvé necítí potřebu požádat o svolení, zda se někdo chce testu účastnit. Předložil sice text s podmínkami, který však uživatelé z nedostatku času přeskočí a odkliknou rychle souhlas, aby se pohnuli dál. V textu se skrývala vágní formulace o udělení souhlasu k použití výsledků ke "zlepšení" kvality produktu. Od roku 2012 pak do textu přibylo slůvko "výzkum". A to je vše.
Když byl výsledek zveřejněn v Proceedings of the National Academy of Sciences, pravilo se v něm, že uživatelé poskytli "informovaný souhlas", což je lež. Lidé souhlasili s jakýmsi povšechným textem, který neobsahoval popis prováděné studie, jak to vyžadují americké předpisy pro vědecký výzkum z roku 1979.
Profesor počítačových technologií z Princetonské univerzity Edward Felten podmínky, s nimiž lidé souhlasili, označil za "právní fikci souhlasu". má navíc obchodní výhodu. Společnosti jako nebo , které se zabývají psychologickými studiemi, musejí své účastníky najmout. A k tomu jim nestačí formulář typu, dejte souhlas k zakoupení zmrzliny.
A zadruhé má k dispozici neuvěřitelnou možnost ovlivňovat chování díky ohromnému množství uživatelů. Pro jiný svůj "výzkum" zaměřený na to, jak se šíří informace sítí přátel, využíval "svůj vzorek asi 253 milionů uživatelů", tedy čtyřnásobek obyvatel Francie.
ukázal, že může měnit chování lidí a na to jeho experimenty také jsou. "Pravidelně testujeme, abychom zjistili, jak službu zlepšit. Zjistili jsme, že jestliže lidé na vidí více aktualizací, sami jich pak více píší," napsal jeden manažer sítě v lednu. Někdy využívá svých možnosti ke specifickým cílům. Jeho zakladatel Mark Zuckerberg třeba ve snaze získat dárce orgánů vyzval ty, kdo už se dárci stali, aby to na zveřejnili a povzbudili tak přátele k následování.
Zuckerberg a další z vedení sdílejí naivní filozofii, podle níž to, co je dobré pro uživatele - sdílení materiálu s přáteli - je dobré pro a cokoli tomu napomáhá je dobré pro všechny. Zaklínadlem je "poskytnout informaci toho pravého obsahu těm správným lidem v pravý čas".
A tato filozofie je obsažena také v nevinném tónu, který v omluvě k výzkumu o emocích použil Adam Kramer, který je členem vědeckého týmu . "Cílem všech našich výzkumů na je zjistit, jak službu vylepšit. Nechtěli jsme nikoho naštvat." To jistě ne, uzavírá FT, avšak pokyny pro provádění experimentů v USA byly zformulovány tak, aby zastavily všechny, kdo jsou přesvědčeni o vlastní dobrotě a chtějí pro všechny jen to nejlepší. Je na čase, aby si je lidé z přečetli.
Zdroje: FT, čtk